Peru – Cena dějin

Peru je svrchovaný stát v západní části Jižní Ameriky s rozlohou 1 285 216 km² a populací 34 157 732 obyvatel. Na jeho území se setkávají tři zcela odlišné krajinné celky: pobřežní poušť, andské vysočiny a amazonský prales, přičemž samotná Selva pokrývá zhruba 60 procent národní plochy. Kolébka říše Inků a španělského místokrálovství, Peru přitahuje pozornost jako třetí největší světový producent mědi i jako domov UNESCO dědictví peruánského ceviche.

Základní údaje

Hlavní město: Lima
Světadíl: Jižní Amerika
Počet obyvatel: 34 157 732
Rozloha: 1 285 216 km²
Úřední jazyk: španělština; ajmarština; kečuánština
Měna: Peruánský sol
Hlava státu: Keiko Fujimoriová
Kód ISO: PE
Vznik: 28. 7. 1821

Geografie

Peruánské území se dělí do tří základních geografických celků. Costa je úzký pobřežní pruh podél Tichého oceánu, z velké části pokrytý pouští. Sierra zahrnuje andské vysočiny s nejvyšším bodem celé země, horou Huascarán, která dosahuje výšky 6 768 metrů nad mořem. Selva, rozlehlá amazonská džungle, zaujímá zhruba 60 procent celkové rozlohy.

Na jihu sdílí Peru s Bolívií jezero Titicaca, které leží ve výšce 3 812 metrů nad mořem a je uznáváno jako nejvýše položené splavné jezero světa. U tichomořského pobřeží se táhne Peruánsko-chilský příkop: je 1 770 kilometrů dlouhý a dosahuje průměrné hloubky 5 000 metrů.

Historie

Inkové se jako civilizace ustavili ve 13. století se sídelním centrem v Cuscu. Ve 15. století rozšířili svou říši na oblast sahající od dnešní Kolumbie po střední Chile, než ji ve 16. století dobyli španělští conquistadoři.

Lima byla založena v roce 1535 španělským dobyvatelem Franciscem Pizarrem. Stala se hlavním městem Místokrálovství Peru, které zpočátku vykonávalo správu nad všemi španělskými koloniemi v Jižní Americe. Nezávislost Peru vyhlásilo 28. července 1821.

Platná politická ústava pochází z roku 1993: schválili ji občané v referendu 31. října 1993 a vyhlášena byla 29. prosince 1993. Ustavuje Peru jako unitární, zastupitelskou a decentralizovanou republiku.

Státní zřízení

Peru je podle ústavy z roku 1993 unitární, zastupitelská a decentralizovaná republika. Prezident je hlavou státu i vlády, volí se na pětileté funkční období. Jednokomorový Kongres tvoří 120 členů, rovněž volených na pět let.

Oficiálními jazyky jsou španělština, kečuánština a ajmarština. Peru má celkem zhruba 91 živých domorodých jazyků, z nichž 44 je považováno za životaschopné. Mezi nejrozšířenější patří kromě tří úředních jazyků také ašáninka, awajún a šipibo.

Ekonomika

Peru je třetím největším světovým producentem mědi. V roce 2025 vyprodukovalo rekordních 2 769 794 tun tohoto kovu v hodnotě přibližně 28,9 miliardy amerických dolarů, což představovalo zhruba 31 procent veškerého peruánského vývozu. Vedoucím obchodním partnerem je Čína, která odebírá přibližně 32 procent celkového vývozu, následují Spojené státy se 13 procenty.

Ekonomika vyrostla ve třetím čtvrtletí roku 2025 meziročně o 3,4 procenta, přičemž to bylo sedmé po sobě jdoucí roční rozšíření. Domácí poptávka ve stejném období vzrostla o 6,6 procenta. Veřejný dluh v roce 2025 dosáhl 101,22 miliardy amerických dolarů, což odpovídalo 30,23 procenta HDP.

Peru je zakládajícím členem Pacifického aliansu po boku Chile, Kolumbie a Mexika. Jde o obchodní blok orientovaný na prohloubení ekonomických vazeb s ekonomikami asijsko-pacifického regionu. Předsednictví tohoto uskupení má Peru převzít v prosinci 2026.

Kultura a gastronomie

Peruánské ceviche bylo zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO jako výraz prolnutí domorodých, afrických a evropských kulinářských tradic, které tvoří základ peruánské gastronomie.

Zajímavosti

Brambory byly poprvé domestikovány v andských vysočinách na území dnešního jižního Peru a severozápadní Bolívie někdy mezi 8 000 a 5 000 lety př. n. l. Analýza DNA publikovaná v roce 2005 v časopise PNAS vystopovala původ všech pěstovaných brambor k jediné domestikační události v okolí jezera Titicaca. Mezinárodní centrum pro brambory v Limě dnes uchovává přes 4 000 bramborových kolekcí. (potatopedia.com)
Peruánský amazonský prales je svou rozlohou větší než celá Francie a žije v něm přibližně 60 domorodých národů, z nichž zhruba 25 skupin zůstává bez kontaktu s okolním světem. (nicfi.no)
Peruánsko-chilský příkop u tichomořského pobřeží Peru je 1 770 kilometrů dlouhý a průměrně dosahuje hloubky 5 000 metrů, což se přibližně rovná výšce And. (nationsencyclopedia.com)
Peru bylo po mnoho let druhým největším světovým producentem mědi, avšak v roce 2023 ho předstihla Demokratická republika Kongo. Podle Geologické služby USA se tak Peru v roce 2026 propadlo na třetí místo. (economicsobservatory.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31