Robert Campbell of Glenlyon

Robert Campbell of Glenlyon (1630–1696) byl skotský voják a 5. laird z Glenlyon, jehož jméno zůstalo nerozlučně spjato s masakrem v Glencoe z 13. února 1692, při němž bylo zabito 38 lidí a dalších přibližně 40 žen a dětí zahynulo na mrazu po vypálení jejich domovů. Ve věku 59 let vstoupil do pluku hraběte z Argyllu jako kapitán za 8 šilinků denně, aby uživil rodinu po desetiletích dluhů a zkázy svého panství. Skotský parlament ho v roce 1695 označil za viníka hodného trestního stíhání, ale ani král Vilém III. ani vojenská hierarchie ho nikdy k odpovědnosti nepovolali. Campbell zemřel 2. srpna 1696 v chudobě v Bruggách.

Základní údaje

Narození: 1630
Úmrtí: 2. 8. 1696
Místo úmrtí: Bruggy

Původ a postavení v klanové hierarchii

Robert Campbell byl 5. lairdem z Glenlyon a příslušníkem Campbellů z Glenlyon, vedlejší větve Campbellů z Glenorchy, kteří sami byli vedlejší větví mocnějšího klanu Campbellů z Argyllu. Příbuzenská síť sahala vysoko: Campbell byl bratrancem Johna Campbella, 1. hraběte z Breadalbane (1635–1717), vlivného skotského politického magnáta.

22. října 1663 se Campbell oženil s Helen Lindsay, dcerou sira Alexandra Lindsaye, 1. baroneta z Evelicku, a to v Kilspendii v Perthshiru. Manželé spolu měli osm dětí.

Meggernie Castle a cesta k bankrotu

Po svém otci zdědil Campbell hrad Meggernie Castle. Ten původně postavil kolem roku 1582 Colin Campbell, 3. laird z Glenlyon, jako věžový dům. Robert Campbell hrad výrazně rozšířil a nechal ho přestřešit břidlicí místo slámy, čímž ho přeměnil ve šlechtické sídlo. Práce byly dokončeny přibližně roku 1673.

Kombinace výdajů na přestavbu, nadměrného pití, hazardních dluhů a neuvážených investic přivedla Campbella na pokraj bankrotu. Ve snaze dluhy splatit nechal pokácet prakticky veškerý starý kaledonský les v Glen Lyon; vytěžené kmeny se splavovaly řekou Lyon a na místech ucpávaly koryto, čímž způsobily rozsáhlé záplavy. V roce 1684 prodal téměř celé své panství hraběti z Tullibardine a ponechal si jen Chesthill, dům s malým statkem mezi Glenlyon a Fortingallem, který patřil jeho manželce.

V roce 1689, po bitvě u Dunkeld, vtrhli MacIainové z Glencoe a jejich příbuzní z Glengarry do Glenlyon, ukradli Campbellův dobytek a vypálili jeho poslední zbytky majetku. Ve svém následném podání o náhradu škody Campbell MacIainy z Glencoe ani nezmiňoval, protože za hlavní viníky zjevně považoval muže z Glengarry.

Vojenská služba a rozkazy k masakru

V dubnu 1691 vstoupil Campbell ve věku 59 let do pluku hraběte z Argyllu (Earl of Argyll’s Regiment of Foot), aby zajistil živobytí pro manželku a rodinu. Stal se kapitánem v řadovém liniovém pluku dislokovaném v Inverlochy (Fort William) pod velením plukovníka Johna Hilla. Jeho plat 8 šilinků denně byl v době masakru jeho jediným příjmem.

Večer 12. února 1692 obdržel Campbell písemný rozkaz od majora Roberta Duncansona: napadnout MacDonaldy z Glencoe a zabít všechny pod sedmdesát let věku. Ráno 13. února 1692 v 5 hodin masakr začal. Při přímém útoku zahynulo 38 lidí, dalších přibližně 40 žen a dětí podlehlo zimě po vypálení jejich domovů.

Parlamentní vyšetřování a absence trestu

Skotský parlament zahájil v roce 1695 veřejné vyšetřování a masakr odsoudil jako „vraždu za důvěry“ (murder under trust), což je specifický skotský právní pojem považovaný za závažnější než běžná vražda. Závěrečná zpráva parlamentní komise ze 15. června 1695 prohlásila, že dopisy Mastera of Stair překročily královy rozkazy, a označila je za „původní příčinu tohoto nešťastného činu.“ Žádnou odpovědnost však komise nepřičetla jediné osobě.

Vyšetřování doporučilo trestní stíhání Campbella a důstojníků pod jeho velením, kteří se v té době nacházeli ve Flandrech. Král Vilém na toto doporučení nikdy nereagoval a nikdo nebyl potrestán. Veřejné rozhořčení po masakru sice vedlo k rezignaci státního tajemníka pro Skotsko sira Johna Dalrymplea, na vojenské kariéry žádného ze zúčastněných důstojníků, Campbella nevyjímaje, to však nemělo žádný dopad.

Flandry, smrt a posmrtný odkaz

Kapitán Campbell doprovázel pluk do Flander, kde byl v roce 1696 poražen Francouzi v bitvě u Diksmuide jako součást Války velké aliance. 2. srpna 1696 zemřel v chudobě v Bruggách, stále hluboce zadlužen. Zanechal po sobě manželku, tři syny a čtyři dcery.

Po Campbellově smrti majitelé Glenlyon House, kde pobýval, zazděli pokoj s jeho věcmi a jeho jméno již nikdy nevyslovili. Skrytý pokoj objevili až pozdější obyvatelé. Jedna z Campbellových bot nalezených v zazděném pokoji byla po mnoho let vystavena rodinou McGregorových ve skřínce a v roce 2015 věnována Glencoe Folk Museum.

Meggernie Castle, rodové sídlo Campbellů z Glenlyon, přešlo po pádu rodiny na Menziesovy z Culdares. Plukovník James Menzies se ho ujal teprve v roce 1726, tedy v roce, kdy zemřela Campbellova vdova. Ta přežila svého muže o třicet let a do své smrti žila v Chestnillu.

Zajímavosti

Přestože je masakr v Glencoe často připomínán jako střet klanu Campbell s klanem MacDonald, ze zhruba 130 vojáků, kteří ho provedli, bylo skutečnými členy klanu Campbell pouze 12. (glencoemuseum.com)
Campbell vstoupil do armády v mimořádně pozdním věku 59 let a stal se jedním z nejstarších mužů, kteří kdy poprvé přijali důstojnickou komisi v pluku hraběte z Argyllu. Jeho plat 8 šilinků denně byl v době masakru jeho hlavním příjmem. (undiscoveredscotland.co.uk)
Než Campbell získal vojenskou komisi, nechal pokácet prakticky veškerý starý kaledonský les v Glen Lyon, aby si opatřil peníze. Vytěžené kmeny pluly řekou Lyon, na místech ji ucpávaly a způsobovaly rozsáhlé záplavy. (undiscoveredscotland.co.uk)
Dva muži z oddílu v Kinlochleven prý raději zlomili své meče, než aby pochodovali na Glencoe. Sám Robert Campbell měl při masakru napomoci útěku dvou mladých mužů z rodiny MacDonaldů. (glencoemuseum.com)
Campbellovo rodové panství Glenlyon, prodané hraběti z Tullibardine, nakonec přešlo na rod Menziesových. Jeho vdova žila v Chestnillu až do své smrti v roce 1726, třicet let poté, co její manžel zemřel bez peněz v Bruggách. (southchesthill.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31