John Campbell, 1st Earl of Breadalbane and Holland

John Campbell, 1. earl of Breadalbane and Holland, narozený 17. července 1635, byl skotský šlechtic a politik, jehož kariéra se vinula mezi jakobíty a vládou Viléma III. po celá desetiletí. Současníci ho označili za „nejbystřejší hlavu ve Skotsku“ a jeho vliv byl po hraběti Argyllovi největší v celé zemi, což z něj učinilo klíčového hráče při pokusech koruny zkrotit horské klany. Zemřel 19. března 1717, ve věku zhruba 81 nebo 82 let, přičemž jeho smrt sama o sobě pohřbila vyšetřování jeho sporného chování při jakobítském povstání roku 1715.

Základní údaje

  • Narození: 17. 7. 1635
  • Úmrtí: 19. 3. 1717
  • Země: Skotské království; Království Velké Británie
  • Povolání: politik; aristokrat

Původ a vstup do politiky

John Campbell byl nejstarším synem sira Johna Campbella z Glenorchy, 4. baroneta. Jeho matkou byla lady Mary Grahamová, dcera Williama Grahama, 1. earla z Airthu a 7. earla z Menteith. Rodinné zázemí mu otevřelo dveře k vlivu v Horním Skotsku dřív, než stačil vstoupit na politické jeviště.

Od roku 1669 do roku 1674 zasedal v skotském parlamentu jako člen za Argyllshire. Byl to základ, od nějž se odvíjel jeho pozdější politický vzestup: ovládání rozsáhlého území, klientů a sítí loajality v horských klanech mu dávalo váhu, o níž ostatní vyjednávači jen snili.

Achalladerská jednání a vládní £12 000

30. června 1691 se Campbell sešel s jakobítskými vůdci na hradě Achallader. Jako hlavní vládní vyjednávač podepsal Achalladerskou deklaraci a přiměl vůdce klanů k závazku zdržet se nepřátelství do října téhož roku. Vláda ho do jednání vyslala se £12 000, oficiálně určenými na odkup sporných pozemků a utlumení meziklanových sporů. Ve skutečnosti šlo o úplatky, jimiž se mělo zajistit podrobení jakobítů.

Celá akce nesla Campbellův rukopis: jednal jménem krále, ale zároveň si ponechával prostor pro vlastní záměry. Objev jeho tajných jednání s jakobítskými vůdci vedl v září 1691 k jeho uvěznění v Edinburghském hradě pro velezradu. Propuštěn byl teprve poté, co vyšlo najevo, že jednal s vědomím krále Viléma.

Masakr v Glencoe a pokračující dvojznačnost

Campbellovo jméno je neodmyslitelně spjato s masakrem v Glencoe, do nějž byl zapleten, přestože přímé velení nepřísluší jemu. Jeho role při rozdělování vládních fondů a při achalladerských jednáních ho stavěla do středu předehry k masakru.

I po propuštění z vězení Campbell pokračoval v balancování na hraně. Francouzský jakobítský výsadek roku 1708 povzbuzoval, avšak důsledně odmítal cokoliv svěřit papíru, aby po sobě nezanechal usvědčující důkazy.

Povstání roku 1715 a závěr života

Při jakobítském povstání roku 1715 navštívil Campbell tábor earla z Mar v Logierait i tábor u Perthu. Vládnímu předvolání se vyhýbal s odvoláním na věk a nemoci. Slíbil 1 200 mužů, ale vyslal jen 300. Těch 300 bylo staženo po bitvě u Sheriffmuiru, která se odehrála 13. listopadu 1715.

Smrt 19. března 1717 uzavřela jeho život dřív, než úřady stačily zahájit nové šetření jeho chování během povstání. Za sebou zanechal pověst politika, jehož skutečné závazky nikdy s jistotou neznal nikdo, ani jeho spojenci.

Zajímavosti

  • Campbell byl znám pod dvěma výmluvnými přezdívkami: anglicky „Slippery John“ (Klouzavý John) a skotskou gaelštinou „Iain Glas“ (Šedý John). Obě odrážely jeho pověst politického intrikána v době Slavné revoluce a jakobítských povstání. (ccsna.org)
  • Při achalladerských jednáních roku 1691 se Campbell tajně zavázal, že pokud král Vilém nepřijme mírové podmínky, sám se přidá k jakobítům s 1 000 muži. Tento pozoruhodný dvojí závazek byl jedním z důvodů jeho pozdějšího zatčení pro velezradu. (alastaircunningham07.blogspot.com)
  • Přes zapletení do masakru v Glencoe a uvěznění pro velezradu se Campbell dožil přibližně 81 nebo 82 let. Zemřel v březnu 1717 a jeho smrt sama o sobě učinila zbytečným nové vyšetřování jeho úlohy v jakobítském povstání roku 1715. (en.wikisource.org)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31