Nyos – Cena dějin

Nyos je kráterové jezero v severozápadní oblasti Kamerunu, uložené ve vulkanickém maaru o průměru 1 800 m a hloubce 208 m, v nadmořské výšce 1,1 km. Zaujímá plochu 2 km² a patří mezi pouhé tři jezera na světě, jejichž voda je nasycena oxidem uhličitým, spolu s kamerunským jezerem Monoun vzdáleným přibližně 100 km a jezerem Kivu na hranici Demokratické republiky Kongo a Rwandy. 21. srpna 1986 se Nyos proslavilo jednou z nejničivějších přírodních katastrof afrického kontinentu, kdy při limnické erupci uniklo přibližně 1,6 milionu tun CO₂ a zahynulo 1 746 lidí a 3 500 kusů dobytka v okruhu zhruba 25 km od jezera.

Základní údaje

Země: Kamerun
Typ: jezero
Leží v: Severozápadní provincie
Souřadnice: 6.4381, 10.2989
Rozloha: 2 km²
Nadmořská výška: 1,1 km

Vznik a geologie

Maar, který dnes vyplňuje jezero Nyos, vznikl před přibližně 400 lety výbuchem způsobeným kontaktem lávy s podzemní vodou. Leží na Kamerunské vulkanické linii, geologicky aktivní zóně, jejíž kořeny sahají do doby, kdy se před zhruba 110 miliony let oddělily jihoamerické a africké tektonické desky.

Nyos je meromiktické jezero — jeho vodní vrstvy se sezonně nemísí. Čím větší hloubka, tím vyšší hustota CO₂ a nižší teplota vody. Právě tato stratifikace umožňuje, aby se v hlubinách hromadily obrovské zásoby plynu po celá desetiletí bez přirozeného odvětrání.

Katastrofa 21. srpna 1986

Limnická erupce 21. srpna 1986 uvolnila přibližně 1,6 milionu tun CO₂, který vystoupal rychlostí téměř 100 km za hodinu a jako neviditelná vlna se rozlil do údolí až 25 km od jezera. Oxid uhličitý je přibližně o 50 % hustší než vzduch, takže mračno se přilínalo k zemi a stékalo po svazích přímo do vesnic Nyos, Kam, Cha a Subum.

Přeživší popisovali zápach zkažených vajec, pravděpodobně ze stopového množství sirovodíku, který byl s CO₂ promísen. Řada z nich se probudila o několik hodin později obklopena těly příbuzných a uhynulého dobytka. Zahynulo 1 746 lidí a 3 500 kusů hospodářských zvířat.

Po erupci se normálně modré jezero zbarvilo do tmavě červena: železem bohatá voda z hlubin vystoupila na hladinu a na vzduchu zoxidovala. Hladina jezera přitom klesla o přibližně jeden metr.

Vesnice Nyos byla před rokem 1986 živým obchodním střediskem s trhem, který přitahoval lidi z celého regionu i turisty mířící k jezeru. Katastrofa tuto hospodářskou aktivitu do značné míry zničila.

Bezpečnostní opatření po katastrofě

V roce 2001 byl do jezera instalován první odplyňovací potrubní systém. Studie z roku 2005 ale ukázala, že i po jeho zprovoznění dosahovalo nasycení plynem v jezeře až 97 %. Modelování naznačilo, že k odvětrání 75 až 99 % zbývajícího plynu do roku 2010 by bylo zapotřebí celkem pět takových potrubí.

Práce na zpevnění přehradní hráze byly dokončeny v roce 2013. Zahrnuly nepropustnou podpovrchovou stěnu a železobetonovou desku přes přelivné pole, aby se omezil přetok a zamezilo dalšímu erozi. K roku 2019 přehrada vykazovala stabilitu.

Osud přeživších a jejich potomků

K roku 2026 vzrostl počet lidí žijících v přesídlovacích táborech v oblasti Menchum na více než 12 000 osob. Mnozí z nich se dlouhodobě domáhají práva vrátit se na půdu svých předků u jezera Nyos.

Zajímavosti

Studie USGS z roku 2005 zjistila, že po instalaci jediného odplyňovacího potrubí v roce 2001 dosahovalo nasycení plynem v jezeře Nyos stále až 97 %. Modelování ukázalo, že k odstranění 75 až 99 % zbývajícího plynu do roku 2010 by bylo zapotřebí celkem pět takových potrubí — což dokládá, jak obrovské zásoby CO₂ zůstaly v jezeře uvězněny téměř dvě desetiletí po katastrofě. (usgs.gov)
Jezero Kivu, které sdílí Demokratická republika Kongo a Rwanda, je přibližně 2 000krát větší než jezero Nyos a rovněž přesycené rozpuštěnými plyny. Geologové v jeho okolí nalezli stopy po odplyňovacích událostech, jež se podle odhadů opakovaly přibližně každých tisíc let. (chelseamorning.wordpress.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-11-01