Island — severský ostrovní stát v severním Atlantiku

Island je nordický ostrovní stát ležící v severním Atlantiku, kde se stýkají euroasijská a severoamerická tektonická deska. Tato poloha z něj dělá jedno z nejvulkanicky aktivnějších míst na Zemi: 32 aktivních sopečných systémů v průměru erupuje každé čtyři roky. Na 103 004 km² žije přibližně 364 260 obyvatel a přesto ostrov v roce 2025 obsadil první místo v Indexu lidského rozvoje OSN a sedmnáctý rok v řadě byl označen za nejklidnější zemi světa podle Globálního indexu míru.

Základní údaje

  • Hlavní město: Reykjavík
  • Světadíl: Evropa
  • Počet obyvatel: 364 260
  • Rozloha: 103 004 km²
  • Úřední jazyk: islandština
  • Měna: Islandská koruna
  • Hlava státu: Halla Tómasdóttir
  • Kód ISO: IS
  • Vznik: 17. 6. 1944

Geografie a příroda

Island leží přesně na Středoatlantickém hřbetu, kde se euroasijská a severoamerická tektonická deska stýkají. Výsledkem je krajina plná sopek, gejzírů a horkých pramenů. Nejvyšší bod ostrova, Hvannadalshnúkur, dosahuje 2 110 metrů nad mořem.

Sopečná aktivita nezůstává jen pod povrchem: v roce 1963 vyrostl z moře u jižního pobřeží zcela nový ostrov Surtsey. Vznikl při ohnivé erupci a dodnes patří k nejmladším ostrovům světa.

Historie: od prvních osadníků po republiku

Za konvenční počátek osídlení Islandu se považuje rok 874, kdy norský náčelník Ingólfur Arnarson postavil první trvalou usedlost na místě dnešního Reykjavíku. V roce 930 vzniklo na Þingvelliru zákonodárné shromáždění Althing (Alþingi), jedna z nejstarších parlamentních demokracií světa.

V roce 1262 se Island stal vazalem norské koruny prostřednictvím takzvané Staré smlouvy. Roku 1380 přešel pod dánskou nadvládu poté, co se norská a dánská koruna spojily, a pod dánskou správou zůstal několik staletí. V roce 1918 získal ostrov statut suverénního státu v personální unii s Dánskem.

V květnu 1944 se v referendu vyslovilo více než 98 % voličů pro zrušení personální unie. 17. června 1944 byl na Þingvelliru vyhlášen nezávislý islandský stát v jeho nynější republikánské podobě.

Politický systém

Island je konstituční republika s vícestranickým systémem. Prezidentkou státu je Halla Tómasdóttir. Jednokomorový parlament, Althing, má 63 poslanců volených přímou volbou každé čtyři roky.

V mezinárodní bezpečnostní architektuře zaujímá Island zvláštní postavení: 4. dubna 1949 se stal zakládajícím členem NATO a jako jediná nordická země stál u zrodu aliance. Nemá přitom vlastní stálou armádu, námořnictvo ani vzdušné síly. Do Evropského hospodářského prostoru vstoupil v roce 1994, čímž získal přístup na jednotný trh EU při zachování svrchovanosti nad rybolovem a zemědělstvím. V roce 2009 podal žádost o členství v EU, v roce 2015 ji však stáhl.

Ekonomika

Hrubý domácí produkt Islandu dosáhl v roce 2025 přibližně 4 956 miliard islandských korun, což odpovídá zhruba 38,6 miliardám USD. HDP na obyvatele odhadoval Mezinárodní měnový fond na přibližně 99 000 USD, čímž se Island řadí na šesté místo na světě. Islandská obchodní komora počítá pro rok 2026 s růstem HDP o 1,6 % po 1,3% růstu v roce 2025.

Cestovní ruch v roce 2025 přímo tvořil 8,8 % HDP a představoval 32 % veškerých vývozních příjmů, čímž se stal největším vývozním odvětvím. Rybolov naproti tomu zaznamenal v roce 2024 výrazný propad: celkové úlovky klesly na 995 000 tun, tedy o 28 % oproti roku 2023. I přes tento pokles pokrývají rybářství přibližně 40 % vývozu zboží.

Kultura a literatura

Základy islandské literární tradice tvoří středověké ságy Íslendingasögur, sepsané ve 13. a 14. století, které zachycují události 10. a 11. věku. Z této tradice vyrůstá živá kultura psaného slova, která přetrvala dodnes.

V roce 1955 získal Halldór Laxness Nobelovu cenu za literaturu. Švédská akademie jej ocenila „za živou epickou sílu, která obnovila velké vyprávěcí umění Islandu.“ Laxness zůstává jediným Islanďanem, jenž kdy Nobelovu cenu v jakékoli kategorii obdržel.

Zajímavosti

  • Island vydává na počet obyvatel více knih než kterákoli jiná země. Podle Guinessovy knihy rekordů přibližně každý desátý Islanďan za svůj život vydá vlastní knihu. (rusticpathways.com)
  • Největší kolonie papuchalků (puffins) na světě se nachází na Westmanských ostrovech (Vestmannaeyjar). Během hnízdní sezóny tu žijí miliony těchto ptáků. (guidetoiceland.is)
  • Slovo „gejzír“ pochází z názvu islandského horkého pramene Geysir. Z tohoto vlastního jména se stal obecný termín používaný po celém světě pro všechny podobné geotermální jevy. (originaltravel.co.uk)
  • Island používá patronymický systém příjmení: děti přebírají otcovo křestní jméno s příponou -son nebo -dóttir. Islandské telefonní seznamy proto řadí obyvatele abecedně podle křestního jména, nikoli podle příjmení. (gocampers.is)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-26