Magnus Hirschfeld — lékař a průkopník sexuologie

Magnus Hirschfeld (14. května 1868 – 14. května 1935) byl německý lékař, sexuolog a aktivista, který jako první v dějinách vybudoval vědeckou instituci zaměřenou na výzkum lidské sexuality. V červenci 1919 otevřel v berlínské vile na adrese In den Zelten 10 Institut für Sexualwissenschaft, jehož knihovna shromáždila přes 20 000 svazků a 35 000 fotografií. Petici za zrušení paragrafu 175 kriminalizujícího homosexualitu, kterou Hirschfeld inicioval, podepsalo přes 6 000 osobností včetně Alberta Einsteina, Thomase Manna a Lva Tolstého. Institut nacisté v květnu 1933 vyrabovali a jeho sbírky veřejně spálili; Hirschfeld se do Německa už nikdy nevrátil.

Základní údaje

Narození: 14. 5. 1868
Místo narození: Kolobřeh
Úmrtí: 14. 5. 1935
Místo úmrtí: Nice
Země: Německo
Povolání: lékař; LGBT aktivista; spisovatel; sexuolog
Obor: lékař
Vzdělání: Mnichovská univerzita; Štrasburská univerzita; Univerzita Heidelberg; Univerzita Fridricha Viléma v Berlíně

Původ a vzdělání

Magnus Hirschfeld se narodil 14. května 1868 v Kołobrzegu (tehdejší německý Kolberg). Jeho otec Hermann Hirschfeld byl lékař ve službách pruské armády, který se účastnil francouzsko-pruské války v letech 1870–71 a za své zásluhy obdržel čestný titul Sanitätsrat. Rodiče Friederike a Hermann Hirschfeld měli celkem jedenáct dětí, čtyři z nich zemřely v útlém věku. Magnus navštěvoval Kolberger Domschule, protestantskou školu v rodném městě.

V letech 1887–1888 studoval filologii ve Wroclavi (tehdy Breslau), poté přešel na medicínu a přírodní vědy. Lékařský titul získal v roce 1892. Prošel několika prestižními institucemi: Ludwig-Maximilians-Universität München, Univerzitou ve Štrasburku, Heidelberskou univerzitou a Fridricho-Vilémovou univerzitou v Berlíně. Po absolvování odcestoval na osm měsíců do Spojených států, kde navštívil světovou výstavu World’s Columbian Exposition v Chicagu; cestu financoval články zasílanými do německých novin.

Počátky vědecké a aktivistické práce

V roce 1896 vydal Hirschfeld svou první sexuologickou práci Sappho und Sokrates pod pseudonymem Th. Ramien. Argumentoval v ní, že homosexualita je přirozený biologický jev, a vyzýval k jejímu dekriminalizaci.

Od roku 1899 do roku 1923 redigoval a vydával Jahrbuch für sexuelle Zwischenstufen (Ročenka pro sexuální mezistavy). Se svými spolupracovníky v rámci tohoto projektu sestavil textovou sbírku o rozsahu 20 000 stran.

Hirschfeldem spoluzaložený Wissenschaftlich-humanitäres Komitee (Vědecko-humanitární výbor) shromáždil na petici za zrušení paragrafu 175 více než 6 000 podpisů. Mezi signatáři byli Albert Einstein, Thomas Mann, Hermann Hesse, Rainer Maria Rilke a Lev Tolstoj.

Institut für Sexualwissenschaft

V červenci 1919 Hirschfeld v berlínské čtvrti Tiergarten, ve vile na adrese In den Zelten 10, otevřel Institut für Sexualwissenschaft — první instituci svého druhu na světě. Heslem ústavu se stala latinská sentence Per scientiam ad justitiam (Vědou ke spravedlnosti).

Ve stejném roce, 1919, Hirschfeld spolunapsál scénář a částečně financoval němý film Anders als die Andern (Jiní než ostatní), který režíroval Richard Oswald a v hlavní roli jej ztvárnil Conrad Veidt. Film byl prvním kinematografickým dílem, jež sympaticky zobrazovalo homosexualitu a otevřeně volalo po dekriminalizaci homosexuálních aktů.

Nejznámější pacientkou institutu byla dánská malířka Lili Elbe, která zde podstoupila pět operací v rámci přechodu z mužského na ženské pohlaví. Tento proces nepřežila: zemřela na komplikace způsobené infekcí po poslední operaci v roce 1931.

Útoky a mezinárodní působení

V říjnu 1920 byl Hirschfeld po přednášce v Mnichově těžce napaden pravicovým davem. Utrpěl zlomeninu lebky a další závažná zranění. Poranění byla tak vážná, že americké tiskoviny zpočátku mylně informovaly o jeho smrti.

V roce 1928 byl v Kodani na mezinárodním kongresu oficiálně ustaven Světový svaz pro sexuální reformu, jehož spoluzakladateli se vedle Hirschfelda stali Havelock Ellis a Auguste-Henri Forel.

V roce 1930 Hirschfeld svěřil vedení institutu svému životnímu partnerovi Karlu Giesemu a vydal se na světové přednáškové turné. Navštívil Spojené státy, Japonsko, Čínu, Filipíny, Indonésii, Indii, Egypt a Palestinu. Během přednášky v Šanghaji se seznámil s hongkongským studentem medicíny Li Shiu Tongem, který se stal jeho druhým partnerem; oba pak cestovali a pracovali spolu až do Hirschfeldovy smrti. Do Německa se Hirschfeld již nikdy nevrátil.

Zničení institutu a exil

6. května 1933 berlínská pobočka Německého studentského svazu za asistence oddílů SA institut přepadla a vyrabovala. O čtyři dny později, 10. května 1933, byly ukořistěné knihy, rukopisy a spisy veřejně spáleny na Opernplatz (dnešní Bebelplatz) v Berlíně. Do plamenů tehdy přišlo přes 20 000 svazků a 35 000 fotografií; nacisté do ohně hodili také bronzovou bustu Hirschfelda samotného.

Hirschfeld se v době zničení institutu nacházel v Paříži. Po zprávách o rabování a pálení knih se pokusil zřídit nový sexuologický ústav ve Francii, tento záměr se mu však prosadit nepodařilo.

Smrt a odkaz

Magnus Hirschfeld zemřel 14. května 1935 na infarkt ve svém bytě na adrese 63 Promenade des Anglais v Nice. Datum jeho smrti bylo totožné s datem narození — zemřel v den svých 67. narozenin. Tělo bylo zpopelněno a popel uložen na hřbitově Caucade v Nice.

Na náhrobku na hřbitově Caucade je vytesáno Hirschfeldovo latinské motto Per Scientiam ad Justitiam a zdobí jej bronzový reliéfní portrét od sochaře Arnolda Zadikowa, rodáka rovněž z Kolbergu.

Berlínský senát ustanovil 14. května jako Magnus Hirschfeld Day; první celoberlínská připomínka se konala 14. května 2024. 14. května 2018, na místě někdejšího Institutu für Sexualwissenschaft — dnes Haus der Kulturen der Welt — se uskutečnilo slavnostní shromáždění u příležitosti 150. výročí Hirschfeldova narození; zúčastnilo se ho téměř 900 hostů a 14 Hirschfeldových příbuzných, kteří přicestovali z Austrálie, Spojených států a Itálie.

Zajímavosti

Přezdívku „Einstein sexu“ Hirschfeldovi přisoudil americký tiskový řetězec Hearst v roce 1931 během jeho přednáškového turné po Spojených státech. Označení se pak rozšířilo do celého světa. (makinggayhistory.org)
Říjnový útok z roku 1920 v Mnichově označila část amerického tisku jako „první pogrom v Německu“. (forummuenchen.org)
Knihovna Institutu für Sexualwissenschaft čítala přes 20 000 svazků a 35 000 fotografií. Když je nacisté 10. května 1933 pálili na Opernplatz, hodili do ohně také bronzovou bustu Hirschfelda. (explaininghistory.org)
Hirschfeld se narodil 14. května 1868 a zemřel 14. května 1935 — přesně v den svých 67. narozenin. Tuto biografickou shodu zaznamenává více historických pramenů. (magnus-hirschfeld.de)
Nejznámější pacientkou institutu byla dánská malířka Lili Elbe, která tu podstoupila pět operací přechodu z mužského na ženské pohlaví. Poslední operaci v roce 1931 nepřežila — zemřela na komplikace způsobené infekcí. (blog.sciencemuseum.org.uk)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-27