Dora Richter — první žena, která podstoupila kompletní vaginoplastiku

Dora Richter, narozená 16. dubna 1892 v Ryžovně (tehdy Seifen) v Krušných horách, je historicky první známou osobou, která podstoupila kompletní chirurgickou přeměnu pohlaví z mužského na ženské, včetně vaginoplastiky. Celý život pracovala jako kuchařka, číšnice a krajkářka, zatímco čelila opakovaným zatčením, právním překážkám i chudobě. Přesto se dožila 74 let a zemřela 26. dubna 1966 v Allersbergu, kde ji v roce 2024 výzkumnice Clara Hartmannová dohledala v nepojmenovaném hrobě na místním hřbitově.

Základní údaje

Narození: 16. 4. 1892
Místo narození: Ryžovna
Úmrtí: 26. 4. 1966
Země: Německo
Povolání: pracovník v domácnosti; číšník; kuchař; flower seller
Působiště: Berta Kolitsch

Dětství a mládí v Krušných horách

Dora Richter se narodila 16. dubna 1892 jako druhé ze sedmi dětí chudé zemědělské rodiny v Ryžovně (tehdy Seifen), malém městečku v krušnohorské oblasti Čech. Její matkou byla Antonia Richter, rozená Krausová, otcem Josef Richter, hudebník. Od útlého dětství vykazovala chování, které její pozdější lékař zdokumentoval jako „sklon jednat a chovat se ženským způsobem.“ Již ve věku šesti let se pokusila pomocí šňůry jako škrtidla odstranit si penis, načež ji rodiče začali oblékat jako dívku.

V roce 1916 byla Richterová odvedena do armády, avšak po pouhých dvou týdnech propuštěna. V Berlíně pracovala jako kuchařka a číšnice v hotelích, přičemž v letní sezóně vystupovala pod svým rodným jménem jako muž a mimo sezónu žila jako žena. Opakovaně ji zatkli za nošení ženského oblečení na veřejnosti a posílali do mužských věznic. Teprve soucitný soudce ji propustil do péče Magnuse Hirschfelda z Institutu pro sexuální vědu (Institut für Sexualwissenschaft).

Na Institutu pro sexuální vědu

Na počátku roku 1923 přišla Richterová na Institut, kde pracovala jako domácí pomocnice — jedna z pěti transgender zaměstnankyň ústavu v podobné roli. Magnus Hirschfeld ji s náklonností přezdíval „Dörchen.“ Prostřednictvím Hirschfeldovy přímluvy získala tzv. Transvestitenschein, policejní povolení umožňující jí nosit ženské oblečení na veřejnosti bez hrozby zatčení.

V dubnu 1925 požádala na československém konzulátu v Berlíně o dva cestovní pasy: jeden znějící na jméno Dora pro použití v Německu a druhý na její rodné jméno pro návštěvy rodiny doma.

V roce 1924 napsal Werner Holz, pomocný lékař v Oberlinově okresní nemocnici v Nowawes u Postupimi, to, co bývá považováno za pravděpodobně první disertační práci na transgender téma. Jejím hlavním předmětem byl případ Richterové, v textu označované pseudonymem „Rudolph R.“

Průkopnické operace roku 1931

Na začátku roku 1931 provedl lékař Institutu Ludwig Levy-Lenz Richterové penektomii. V červnu 1931 pak chirurg Erwin Gohrbandt vytvořil umělou vagínu v nemocnici Urban Hospital v berlínském Kreuzbergu. Richterová se tak stala první známou transgender ženou, která podstoupila kompletní vaginoplastiku.

Psychiatr Institutu Felix Abraham publikoval v roce 1931 případovou studii Richterových operací pod názvem „Genitalumwandlungen an zwei männlichen Transvestiten“ v časopisu Zeitschrift für Sexualwissenschaft und Sexualpolitik (sv. 18, s. 223–226), kde ji označoval jako „Rudolph (Dora) R.“ Do angličtiny byl text přeložen až v roce 1998, kdy jej The International Journal of Transgenderism vydal pod názvem „Genital Reassignment on Two Male Transvestites.“

Případ Richterové přispěl ke změně Hirschfeldových vědeckých názorů: Hirschfeld byl původně chirurgickým zákrokům tohoto druhu silně proti, po kladných výsledcích hlášených lékaři Wernerem Holzem, Felixem Abrahamem a Heinrichem Stabelem však svůj postoj přehodnotil. Historici berlínského pamětního projektu Homolulu tuto proměnu přímo spojují s Richterové případem.

Dánská transgender žena Lili Elbe podstoupila vaginoplastiku několik týdnů po Richterové červnové proceduře roku 1931. Většina výzkumníků označuje Richterovou, nikoli Elbe, za první osobu, která tímto kompletním zákrokem prošla úspěšně.

Život v Berlíně a filmová epizoda

Na konci roku 1931 pracovala Richterová jako šéfkuchařka v Restaurantu Kempinski na Kurfürstendamm 27 v Berlíně (v budově, z níž se později stalo Hotel Bristol).

V roce 1933 se záběry Richterové, Toni Ebelové a Charlotte Charlaque — všechny anonymně a bez uvedení ve filmu — objevily v rakouském snímku Mysterium des Geschlechtes (Mysterium pohlaví), který režírovali Lothar Golte a Carl Kurzmayer. Film se promítal ve vídeňských kinech přibližně dva týdny v dubnu 1933, poté byl zakázán; v Německu nebyl nikdy veřejně uveden.

Návrat do Čech a záchrana před nacisty

V roce 1934 jí prezident Československa povolil právní změnu jména na Dora Rudolfine Richter (česky: Dora Rudolfa Richterová). Poté se přestěhovala zpět do Ryžovny, kde pracovala jako krajkářka.

Archivní výzkum Clary Hartmannové, zahrnující Národní archiv ČR, vzdálená města a pátrací službu Červeného kříže, prokázal, že Richterová přežila nacistický zátah na Institut a žila v Ryžovně až do roku 1946, kdy byla spolu s ostatními Němci z Československa vysídlena.

Po vysídlení se usadila v Allersbergu. V roce 2024 Hartmannová v tamním hřbitově dohledala její doposud nepojmenovaný hrob.

Vzpomínka a odkaz

21. srpna 2026 byla ve Vivantes Klinikum Am Urban, nemocnici v berlínském Kreuzbergu, kde Richterová podstoupila finální operaci, odhalena pamětní deska. Projekt financovala nadace Hannchen-Mehrzweck-Stiftung za podpory organizací TransInterQueer e.V. a Bundesverband Trans*.

Další pamětní deska s QR kódem odkazujícím na zvukový průvodce Queere Held*innen je instalována u Richterové bývalého bydliště na Motzstrasse 11 v Berlíně, u okna lékárny Magnus Pharmacy.

Zajímavosti

Ve věku šesti let se Richterová pokusila odstranit si penis pomocí šňůry jako škrtidla. Rodiče na to reagovali tím, že jí dovolili vyrůstat jako dívka. (protomag.com)
Magnus Hirschfeld byl původně chirurgickým zákrokům tohoto typu silně proti. Sám o tom napsal: „Zpočátku jsem byl těmto metodám silně proti, protože jsem je považoval za velmi nebezpečné pro zdraví.“ Změnil názor poté, co lékaři Werner Holz, Felix Abraham a Heinrich Stabel hlásili kladné výsledky, mezi nimiž byl i případ Richterové. (zagria.blogspot.com)
Abrahamova případová studie Richterových operací z roku 1931 byla přeložena do angličtiny až v roce 1998, kdy ji The International Journal of Transgenderism vydal pod názvem „Genital Reassignment on Two Male Transvestites.“ (zagria.blogspot.com)
Obyvatelé Allersbergu, které výzkumnice Clara Hartmannová zpovídala, si Richterovou s láskou pamatovali jako „veselou starou dámu,“ která si při procházkách městem nosila v kabelce holuba. (wearequeeraf.com)
Rakouský film Mysterium des Geschlechtes (1933), v němž se Richterová objevila spolu s Toni Ebelovou a Charlotte Charlaque, byl ve vídeňských kinech zakázán přibližně po dvou týdnech promítání v dubnu 1933. V Německu nebyl veřejně uveden vůbec. (zagria.blogspot.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-27