Battle of Opis v září 539 př. n. l. byla posledním větším vojenským střetem mezi Achaimenovskou říší Kýra Velikého a Novobabylónskou říší. Odehrála se u města Opis na břehu Tigridu, kde Kýros napadl babylónské vojsko v místě soutoku řek Gyndes (Diyaly) a Tigridu, a skončila perským vítězstvím, po němž Sippar padl přibližně 10. října 539 př. n. l. a Babylón vstoupením Gobryovy armády přibližně 12. října 539 př. n. l., obojí bez boje. Jejím přímým důsledkem byl zánik babylónské samostatnosti a začlenění celé Novobabylónské říše do Achaimenovské, která se tak stala největší říší, jakou svět do té doby viděl.
Základní údaje
- Země: Irák
- Typ události: bitva
- Datum: -539-09
- Místo: Opis
Strategická poloha Opisu
Opis bylo staré město s dlouhou historií: v pramenech se poprvé objevuje na začátku druhého tisíciletí př. n. l. a ve čtrnáctém století př. n. l. se stalo správním centrem babylónské provincie. Poblíž Opisu také končil královský kanál spojující Eufrat s Tigridem.
Z vojenského hlediska byl Opis klíčovým bodem proto, že se nacházel na severním konci Médské zdi, opevněné obranné bariéry severně od Babylónu, kterou vybudoval Nebúkadnesar II. Kdo Opis ovládl, otevřel si cestu přímo k babylónskému hlavnímu městu.
Průběh tažení a bitva
Konflikt mezi Persií a Babylónií mohl začít již v zimě roku 540 př. n. l., takže Battle of Opis byla pravděpodobně jen závěrečnou fází delší série střetů. Kýros táhl na Babylón podél řeky Gyndes (dnešní Diyaly) a babylónské vojsko porazil u Opisu, kde se tato řeka vlévá do Tigridu.
Babylónské síly velel podle tradičního výkladu Baltazár, syn krále Nabonida a korunní princ. Prameny ovšem jeho přesný osud nezaznamenaly jasně, takže tato identifikace zůstává předpokladem historiků, nikoli jistotou.
Nabonidova kronika, hlavní písemný zdroj k bitvě, zaznamenává, že v měsíci Tašritu se boj odehrál v Opisu na břehu Tigridu. Po bitvě se podle téže kroniky uskutečnilo hromadné zabití. Učenci se rozcházejí v tom, zda obětí byli ustupující vojáci babylónské armády, nebo civilní obyvatelstvo města.
Pád Sipparu a Babylónu
Po vítězství u Opisu se perský postup zastavit nedal. Čtrnáctý den měsíce Tašritu, přibližně 10. října 539 př. n. l., padl Sippar bez boje a Nabonidus uprchl.
Šestnáctého dne Tašritu, přibližně 12. října 539 př. n. l., vstoupil Gobryas s Kýrovou armádou do Babylónu rovněž bez boje. Nabonidus byl zatčen, když se do města vrátil. Kýros byl poté prohlášen králem Babylónie a všech jejích závislých území.
Dobytí Babylóna vynikalo tím, jak málo se podobalo bitvě u Opisu: vstup do města byl téměř bezkrevný, zatímco vyplenění Opisu patřilo k vzácným případům, kdy perské síly za Kýrových tažení sáhly k trestné destrukci.
Gobryas a jeho role
Jednou z klíčových postav perského tažení byl Gobryas (v babylónských pramenech uváděný jako Ugbaru), o němž historici soudí, že byl původně babylónským provinčním guvernérem. Přeběhl ke Kýrovi a přivedl s sebou území Gutiumu jako strategickou základnu pro perský vpád do Mezopotámie. Právě on velel vojsku, které vstoupilo do Babylónu šestnáctého Tašritu.
Nabonidova kronika jako pramen
Hlavním písemným pramenem k Battle of Opis je Nabonidova kronika, hliněná tabulka uložená v Britském muzeu. Hormuzd Rassam ji odkryl při vykopávkách v babylónské oblasti roku 1879 a muzeum ji získalo od obchodníků Spartali and Co.; přesné místo nálezu nebylo zaznamenáno.
Badatelé se shodují, že dochovaná tabulka není opis pořízený bezprostředně po událostech roku 539 př. n. l. Pravděpodobně jde o seleukovskou kopii (přibližně ze 4. až 3. století př. n. l.) staršího dokumentu.
Zajímavosti
- Babylónský historik Bérósos, píšící ve třetím století př. n. l., zaznamenal, že Nabonidus byl po bitvě u Opisu Kýrem ušetřen a zemřel v exilu. Tento osud se výrazně liší od násilného konce, který mu přisuzují jiné tradice. (hebrewexplorer.com)
Zdroje údajů
- Wikidata
- worldhistory.org
- arsbellica.it
- warhistory.org
- achaemenica.org
- livius.org
- antiquityproject.com
- hebrewexplorer.com
Údaje aktualizovány: 2026-10-27