Jérôme Lalande – Cena dějin

Jérôme Lalande (11. července 1732, Bourg-en-Bresse — 4. dubna 1807, Paříž) byl francouzský astronom, matematik a profesor, jehož kariéra formovala astronomii druhé poloviny 18. století. Koordinoval mezinárodní pozorování přechodů Venuše přes sluneční disk v letech 1761 a 1769 a roku 1771 z kombinovaných dat vypočítal délku astronomické jednotky na 153 milionů kilometrů (s odchylkou ±1 milion km). Přednášel na Collège de France, redigoval přes 250 encyklopedických hesel a zanechal za sebou bibliografické dílo považované za první rozsáhlý chronologický soupis literatury jakékoli vědní disciplíny.

Základní údaje

Narození: 11. 7. 1732
Místo narození: Bourg-en-Bresse
Úmrtí: 4. 4. 1807
Místo úmrtí: Paříž
Země: Francie
Povolání: astronom; matematik; profesor; spisovatel
Obor: astronomie
Působiště: Francouzská kolej
Vzdělání: Francouzská kolej; Fénelon – La Trinité School; Pařížská univerzita
Ocenění: člen Královské společnosti; společník Americké akademie umění a věd; 72 jmen na Eiffelově věži

Od práva k hvězdám

Lalande nejprve studoval na jezuitské koleji v Lyonu, poté ho rodiče poslali do Paříže studovat práva. Studium práva ho přivedlo k astronomii spíše oklikou než rovnou cestou: vzdělání dokončil na Collège de France a na pařížské univerzitě. Jezuity, u nichž zahájil vzdělání, málem neopustil — v mládí byl blízko tomu vstoupit do řádu, a teprve rodičovské přání, aby se stal právníkem, mu zabránilo.

Z práva se stal astronom a z Lalande se stal jeden z nejproduktivnějších vědců francouzského osvícenství. Po desetiletí působil jako profesor na Collège de France a jako spolupracovník největších encyklopedistů své doby.

Astronomická jednotka a přechody Venuše

Přechody Venuše přes sluneční disk v letech 1761 a 1769 představovaly pro tehdejší vědu jedinečnou příležitost změřit vzdálenost Země od Slunce. Lalande organizoval a koordinoval mezinárodní pozorovací kampaně obou přechodů a roku 1771 zpracoval data z obou měření do společného výsledku: astronomická jednotka činí 153 milionů kilometrů, s nejistotou ±1 milion kilometrů. Šlo o jedno z nejpřesnějších čísel, která astronomie té doby dokázala pro tuto veličinu nabídnout.

Učebnice, encyklopedie a bibliografie

Lalande byl plodný autor a editor. Jeho hlavní učebnice Traité d’astronomie vyšla poprvé ve dvou svazcích roku 1764; druhé vydání v letech 1771 až 1781 rozrostlo na čtyři svazky a třetí vydání z roku 1792 vyšlo ve třech svazcích, přičemž k jeho obsahu přispěl i Lalandeův žák Delambre.

Roku 1773 upravil pro dodatek k Diderotově a d’Alembertově Encyklopedii více než 250 hesel věnovaných astronomii. O deset let později, v roce 1783, vydal ve francouzském almanachu Éphémérides des mouvemens célestes revidované vydání hvězdného katalogu Johna Flamsteeda, v němž hvězdy v každém souhvězdí postupně očísloval. Tento číselný systém se dodnes označuje jako Flamsteedova číslice, přestože Flamsteed sám žádné číslování nezavedl.

V roce 1803 vydal Lalande v Paříži Bibliographie astronomique avec l’histoire de l’astronomie depuis 1781 jusqu’à 1802. Dílo otevírá 660stránková chronologická bibliografie astronomické literatury, mnohde opatřená komentáři. Badatelé toto dílo považují za první rozsáhlou chronologickou bibliografii jakékoli vědecké disciplíny.

Roku 1802 dokončil a vydal třetí a čtvrtý svazek Histoire des mathématiques svého přítele Montucly, který zemřel při tisku třetího dílu. Čtvrtý svazek o 688 stranách pokrývá astronomii 18. století, matematickou geografii a navigaci.

Astronomie pro ženy a spolupracovnice v Paříži

Roku 1785 vydal Lalande knihu Astronomie des dames, jejíž další vydání následovala v letech 1795 a 1806. Kniha obhajovala roli žen v astronomii a vzdávala hold průkopnicím oboru od Hypatii až po Caroline Herschelovou.

Lalandeovou vědeckou spolupracovnicí a milenkou byla Louise du Pierry. Pod jeho vedením vedla du Pierry v Pařížské hvězdárně jeden z prvních rozsáhlých výzkumů lunární astronomie a stala se první ženou, která v Paříži veřejně přednášela astronomii.

Cesty do Itálie a spor s indexem zakázaných knih

Během cestování po Itálii v letech 1765 a 1766 se Lalande setkal s papežem a přimluvil se za vyřazení spisů Koperníka a Galilea z indexu zakázaných knih. Výsledky cesty shrnul v osmisvazkové cestopise Voyage d’un français en Italie, vydaném roku 1769.

Kometová panika roku 1773

V roce 1773 přednesl Lalande Francouzské akademii věd příspěvek o kometách, které by se mohly přiblížit Zemi. Zkomolený výtah z přednášky způsobil v Paříži rozsáhlou paniku: fáma tvrdila, že Lalande předpovídá zánik Země 20. května 1773. Policie podle dobových zpráv zvažovala přednášku zakázat. Lalande byl nucen vydat pamflet Réflexions sur les comètes qui peuvent approcher de la Terre (1773), v němž popřel, že by katastrofu předpovídal; jeho příspěvek ve skutečnosti dokazoval, že pravděpodobnost srážky komety se Zemí je krajně malá.

Revoluce, ateismus a Napoleonova nelibost

Lalande přežil období teroru za Francouzské revoluce bez újmy a tuto skutečnost přičítal svým veřejně deklarovaným ateistickým přesvědčením. Když revoluce vedla k uzavření Académie des Sciences, pokusil se Lalande zřídit náhradní organizaci, kterou nazval Réunion des Sciences.

Roku 1799 začal sestavovat Slovník ateistů a zařadil do něj jméno Napoleona Bonaparteho. Poté, co se Napoleon smířil s katolickou církví, Lalande slovník znovu vydal — se jménem císaře stále na místě. Napoleon požadoval, aby Institut de France Lalande pokáral.

Neptunus a nezachycená příležitost

Pozorovatelé pracující v Pařížské hvězdárně pod Lalandeovým vedením zaznamenali 8. května a 10. května 1795 těleso, které bylo roku 1847 americkým astronomem Searsem C. Walkerem identifikováno jako Neptun pozorovaný před jeho oficiálním objevem. Tato pozorování pomohla zpřesnit výpočty dráhy planety.

Pocty a odkaz

Lalande byl zvolen členem Královské společnosti (Fellow of the Royal Society) i členem Americké akademie umění a věd (Fellow of the American Academy of Arts and Sciences). Jeho jméno patří mezi 72 jmen vědců a inženýrů vytesaných na Eiffelově věži.

Na jeho počest nese jméno lunární impaktní kráter o průměru 24 km na východním okraji Mare Insularum. Pojmenování zavedl do lunární nomenklatury Lohrmann a bylo začleněno do původní nomenklatury Mezinárodní astronomické unie roku 1935.

Gymnázium Lycée Lalande v Bourg-en-Bresse, původně založené jezuity roku 1649, bylo přejmenováno na Lalandeovu počest roku 1889 a jako jediná francouzská škola obdrželo Médaille de la Résistance za válečné činy svých učitelů a žáků.

Ke konci roku 1806 Lalande onemocněl chorobou hrudníku, která se s velkou pravděpodobností rozvinula v tuberkulózu. Zemřel 4. dubna 1807 v Paříži.

Zajímavosti

Když Napoleon roku 1799 souhlasil se zařazením svého jména do Lalandeova Slovníku ateistů, heslo znělo „Buonaparte z Akademie věd“. Poté, co se Napoleon smířil s papežem, Lalande vzdorovitě vydal slovník znovu — se jménem císaře beze změny. Napoleon nato požadoval, aby ho Institut de France pokáral. (mathshistory.st-andrews.ac.uk)
Za takzvanými Flamsteedovými číslicemi stojí Lalande. Flamsteed sám hvězdy nikdy neočísloval; byl to Lalande, kdo v roce 1783 přidal ve svém francouzském vydání Flamsteedova katalogu pořadová čísla po souhvězdích a vytvořil systém, který se dodnes používá například pro hvězdu 61 Cygni. (ianridpath.com)
Lalandeův příspěvek o kometách z roku 1773 způsobil v Paříži takový rozruch, že policie prý uvažovala o zákazu přednášky. Fáma určila 20. května 1773 jako datum záhuby Země, přestože Lalande ve skutečnosti dokazoval, že pravděpodobnost srážky komety se Zemí je krajně malá. (geriwalton.com)
Lalande proslul jako přesvědčený ateista, přitom se v mládí ocitl na prahu vstupu do jezuitského řádu. Zabránilo mu v tom jedině rodičovské přání, aby studoval právo, a právě ta odbočka ho nakonec přivedla k astronomii. (mathshistory.st-andrews.ac.uk)
Hvězdě Lalande 21185 byla roku 1857 změřena paralaxa Friedrichem Wilhelmem Argelanderem a poté přesněji Friedrichem Augustem Theodorem Winneckem. Po krátkou dobu platila za druhou nejbližší známou hvězdu Sluneční soustavě, než byly na počátku 20. století objeveny Wolf 359 a Barnardova hvězda. (havastro.co.uk)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-28