Philippe Pétain – Cena dějin

Philippe Pétain (1856–1951) byl francouzský vojenský velitel a politik, jehož životní dráha se ve dvou světových válkách vydala dvěma zcela protikladnými směry. Za první světové války organizoval obranu Verdunu a zavedl zásobovací systém, díky němuž francouzská armáda vydržela v jedné z nejdelších bitev celé války. Za druhé světové války stál v čele Vichystického státu, jenž 10. července 1940 vznikl hlasováním francouzského Národního shromáždění, a jeho vláda přijala protižidovské zákony přísnější, než jaké tehdy na okupovaném území vyžadovaly německé předpisy. Odsouzen za velezradu 15. srpna 1945 k trestu smrti, zemřel 23. července 1951 v Port-Joinville. Spory o jeho odkaz ve Francii neutichají: mše v jeho čest konaná 15. listopadu 2025 ve Verdunu přiměla francouzské úřady pohrozit právními kroky kvůli „zjevně revizionistickým“ výrokům.

Základní údaje

Narození: 24. 4. 1856
Místo narození: Cauchy-à-la-Tour
Úmrtí: 23. 7. 1951
Místo úmrtí: Port-Joinville
Země: Francie
Povolání: politik; diplomat; důstojník; voják
Obor: politik
Vzdělání: Speciální vojenská škola v Saint-Cyru
Ocenění: Řád bílé orlice; Vojenská medaile; Válečný kříž 1914–1918; Medaile Vítězství 1914-1918

Dětství a vzdělání

Philippe Pétain se narodil 24. dubna 1856 v Cauchy-à-la-Tour v departementu Pas-de-Calais na severu Francie. Byl jediným synem mezi pěti dětmi rolníka Omera-Venanta Pétaina a Clotildy Legrandové. Matka zemřela, když mu bylo 18 měsíců; po otcově novém sňatku ho vychovali příbuzní.

Základní vzdělání Pétain získal v katolickém internátu Saint-Bertin v Saint-Omer, kde se mu dařilo zejména v zeměpisu a aritmetice. V roce 1875, s cílem připravit se na přijímací zkoušku do Saint-Cyr, nastoupil do dominikánské koleje Albert-le-Grand v Arcueil. Vojenskou akademii École Spéciale Militaire de Saint-Cyr poté úspěšně absolvoval.

Vojenská kariéra před první světovou válkou

Pétainův kariérní postup byl v mírové době mimořádně pomalý. Tato stagnace přivedla Pétaina k intenzivnímu studiu taktiky: argumentoval, že útočník musí nejprve získat palebnou převahu husté pušecké, kulometné a dělostřelecké palby, než vůbec zahájí postup. Svoji doktrínu opíral o rozbor průběhu búrské války 1899–1902 a rusko-japonské války.

První světová válka a Verdun

Když v srpnu 1914 vypukla první světová válka, byl Pétain 58letý plukovník velící pěší brigádě. Vzestup byl od té chvíle rychlý: v září 1914 převzal velení 6. divize, v říjnu 33. sboru a v červnu 1915 Druhé armády.

25. února 1916, v den, kdy padl fort Douaumont, byl Pétain jmenován velitelem francouzských sil u Verdunu. Organizoval zásobování přes silnici zvanou Voie Sacrée a zavedl takzvaný systém noria: divize se v pravidelných intervalech střídaly v zákopech, takže žádná jednotka nevydržela na přední linii příliš dlouho. Tato opatření mu vynesla pověst velitele, který myslí na vojáky.

Osobní život

Pétain zůstal svobodný až do věku přes šedesát let. 14. září 1920 se v Paříži oženil s Eugénií Hardonovou, jež byla dříve provdána za Françoise de Hérain; toto manželství skončilo rozvodem v březnu 1914.

Vichy: vznik a protižidovská legislativa

Po porážce Francie předstoupil Pétain před Národní shromáždění a 10. července 1940 obdržel plné moci. Třetí republika tím zanikla a na jejím místě vznikl autoritářský Francouzský stát se sídlem ve Vichy.

V říjnu 1940 Vichystická vláda z vlastní iniciativy, bez přímého německého nátlaku, přijala Statut des Juifs. Historici prokázali, že tyto protižidovské zákony byly v některých ohledech přísnější než odpovídající německé nařízení platná na okupovaném území. Rukopisné poznámky na pracovním návrhu prvního Statutu des Juifs z 3. října 1940, které se znovu objevily v roce 2010, doložily, že Pétain vědomě zpřísnil antisemitské formulace zákona vlastní rukou.

Soud, rozsudek a smrt

Pétainův proces před francouzským Nejvyšším soudním dvorem začal 23. července 1945. Během tří týdnů vypovědělo 18 svědků obžaloby a 41 svědků obhajoby. Rozsudek vynesený 15. srpna 1945 zněl: vinen velezradou, trest smrti.

Pétain zemřel 23. července 1951 v Port-Joinville.

Odkaz a trvající spory

Pétainova pověst zůstává ve Francii hluboce rozpolcená. Jako obránce Verdunu z první světové války a jako hlava kolaborantského státu druhé světové války představuje dvě protichůdné historické figury v jedné osobě. 15. listopadu 2025 se ve Verdunu konala mše v jeho čest, kterou uspořádalo sdružení usilující o obnovení jeho dobrého jména. Francouzské úřady v reakci na výroky pronesené při té příležitosti oznámily zahájení právních kroků kvůli jejich „zjevně revizionistickému“ charakteru.

Zajímavosti

Pétainův prastrýc, abbé Lefebvre (1771–1866), byl katolický kněz, který sloužil v Napoleonově Velké armádě. Mladému Philippovi vyprávěl příběhy z vojenských tažení a podle tradice právě tento rodinný vliv rozhodl o Pétainově vojenské dráze. (ww2gravestone.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-28