Anglo-barmské války jsou tři ozbrojené konflikty mezi Britskou Východoindickou společností (a později britskou korunou) a barmskou dynastií Konbaung, které proběhly v letech 1824 až 1886 na území dnešního Myanmaru. Za šest desetiletí klid nikdy nepřešel v mír: každá z válek skončila územními ústupky Barmy, až třetí ukončila existenci barmského království jako samostatného státu. Cena první války samotné přesáhla pět milionů liber šterlinků a mohla dosáhnout třinácti milionů, přičemž finanční zátěž přispěla k hospodářské krizi v Britské Indii v roce 1833.
Základní údaje
- Země: Dynastie Konbaung; Britské impérium; Myanmar
- Typ události: série válek
- Začátek: 1824
- Konec: 1886
- Místo: Myanmar
- Účastníci: Britská Východoindická společnost; Dynastie Konbaung
Cesta ke konfliktu
Pod vládou krále Bodawpayi Barma agresivně expandovala do sousedních oblastí. V roce 1784 anektovala Arakan a mezi lety 1817 a 1819 ovládla Assam a Manipur. Barmská vojska se tak dostala do přímého kontaktu se severovýchodní hranicí Britské Indie a napětí rostlo s každým dalším krokem na západ.
Bezprostřední záminkou k první válce se stalo barmské obsazení ostrova Shapuree poblíž Chittagong, území, které si nárokovala Východoindická společnost. Obsazení vedlo k rozmístění britských jednotek v bengálské oblasti a k prvním šarvátkám, jež přerostly ve vyhlášení války.
První anglo-barmská válka (1824–1826)
5. března 1824 vyhlásila britská strana válku. Vojenská výprava financovaná Východoindickou společností a vedená generálmajorem sirem Archibaldem Campbellem vstoupila do Barmy. Námořní expedice složená převážně z vojsk Madrasské armády se 10. května 1824 vylodila u slabě bráněného Rangúnu.
Válka si vyžádala životy nejméně 15 000 britských a indických vojáků. Tři čtvrtiny těchto ztrát nesouvisely s bojem v poli: vojáci podlehli malárii, úplavici a dengové horečce. Finanční náklady pro Východoindickou společnost se pohybovaly mezi pěti a třinácti miliony liber šterlinků, a tato zátěž urychlila pokles vlivu Společnosti a vedla k posílení přímé kontroly britské vlády nad jejími záležitostmi ve třicátých letech 19. století.
Druhá anglo-barmská válka (1852–1853)
Druhá válka, vedená od 5. dubna 1852 do 20. ledna 1853, nevznikla ze strategického střetu mocností. Spustily ji stížnosti britských námořních kapitánů na vydírání ze strany barmských úřadů v Rangúnu. Generální guvernér lord Dalhousie za těmito incidenty viděl příležitost k rozšíření britského obchodu a britské správy.
Výsledkem bylo britské připojení provincie Pegu (Dolní Barmy) včetně cenných teakových lesů. Barmský dvůr žádnou formální mírovou smlouvu nepodepsal. Král Pagin Min byl po válce nahrazen svým nevlastním bratrem Mindon Minem, který vládl v letech 1853 až 1878 a pokusil se barmský stát i hospodářství modernizovat, aby odolal dalšímu britskému tlaku.
Třetí anglo-barmská válka (1885–1886)
Ke třetímu konfliktu vedl spor o teak. Barmský král Thibaw uložil Bombay and Burma Trading Corporation pokuty za podhlášení těžby tiku a nevyplacení barmských zaměstnanců. Britská strana odpověděla ultimátem z 22. října 1885. Odpor byl krátký: v roce 1886 bylo barmské království začleněno do Britské Indie a přestalo existovat jako samostatný stát.
Důsledky pro region
Tři války v průběhu šesti desetiletí přetvořily hospodářský i společenský ráz Barmy. Rostl vliv britských, indických a čínských obchodníků na barmský ekonomický život. Politická mapa regionu se po každém konfliktu posunula, přičemž každá anexe přinesla Británii přístup k dalším zdrojům, od úrodných nížin po teakové lesy.
Zajímavosti
- Budoucí viktoriánský romanopisec kapitán Frederick Marryat zastával funkci staršího námořního důstojníka v Rangúnu během první anglo-barmské války v roce 1824 a své zkušenosti z ní později využil jako základ pro svou námořní beletrii. (timewisetraveller.co.uk)
- Z přibližně 40 000 britských a indických vojáků vyslaných do Barmy během první anglo-barmské války se 45 procent nikdy nevrátilo. Z celkového počtu obětí jich 96 procent zemřelo na nemoci, nikoli v boji. (factsanddetails.com)
- Druhá anglo-barmská válka vzešla z toho, co jeden historik označil za „banální incidenty v Rangúnu“: konkrétně ze stížností dvou britských námořních kapitánů na vydírání ze strany barmských úřadů, nikoli z žádné zásadní strategické konfrontace. (factsanddetails.com)
Zdroje údajů
Údaje aktualizovány: 2026-10-30