František Josef I. – Cena dějin

František Josef I. (18. srpna 1830 – 21. listopadu 1916) byl císař Rakouska a král Uher, jehož vláda trvala od 2. prosince 1848 až do jeho smrti – jedno z nejdelších panovnických panování v moderních evropských dějinách. Na trůn nastoupil ve svých osmnácti letech po abdikaci svého strýce Ferdinanda I. v Olomouci, uprostřed revolučních otřesů roku 1848. Za šedesát osm let vlády přestál ztrátu bratra, syna, manželky i nástupce a nakonec v listopadu 1916 zemřel v Schönbrunnu uprostřed války, kterou jeho vláda rozpoutala a jejíž konec nespatřil.

Základní údaje

Narození: 18. 8. 1830
Místo narození: Schönbrunn
Úmrtí: 21. 11. 1916
Místo úmrtí: Schönbrunn
Země: Rakouské císařství; Předlitavsko
Povolání: politik; panovník
Obor: politika
Ocenění: Pour le Mérite; rytíř Řádu zlatého rouna; velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie; Řád černé orlice

Dětství a výchova k moci

František Josef se narodil 18. srpna 1830 ve Schönbrunnském paláci ve Vídni. Jeho otcem byl arcivévoda František Karel, matkou arcivévodkyně Žofie, bavorská princezna, která pevně převzala kontrolu nad synovým vývojem a formovala ho s důrazem na povinnost, disciplínu a oddanost habsburské dynastii.

Od šesti let absolvoval budoucí císař třináct až osmnáct hodin výuky týdně. V sedmi letech se zátěž zvýšila na třicet dva hodin, a v patnácti letech dosahovala studijní povinnost padesáti šesti hodin týdně. V šestnácti letech byl jeho denní režim rozvržen od šesti hodin ráno do devíti hodin večer. Systém nebyl bez následků: ve třinácti letech onemocněl František Josef vážně v důsledku studijního vypětí. Právě v tomto věku – k třináctým narozeninám – byl jmenován plukovníkem dragounského pluku a těžiště jeho vzdělávání se přesunulo k vojenské strategii a taktice.

Součástí přípravy na úřad císaře byly i lekce politického systému, které Františku Josefovi osobně poskytoval kníže Metternich.

Nástup na trůn v roce 1848

2. prosince 1848 nastoupil František Josef na trůn v Olomouci. Abdikace nemocného císaře Ferdinanda I. a vzdání se nároků jeho otce arcivévody Františka Karla bylo součástí plánu ministerského předsedy Felixe zu Schwarzenbergu, jenž chtěl osmnáctiletým, revolucemi nezatíženým panovníkem překonat revoluční krizi roku 1848.

Záhy po nástupu převzal František Josef také předsednictví Německého spolku, které zastával od 1. května 1850 do 24. srpna 1866, kdy o tuto pozici přišel po porážce Rakouska v austro-pruské válce.

Atentát, Votivní kostel a sňatek

V roce 1853 přežil František Josef atentát. Jako poděkování za císařovo přežití nechal jeho bratr arcivévoda Ferdinand Maxmilián shromáždit dary z celé Evropy a ve Vídni byl za tato prostředky vybudován Votivní kostel.

24. dubna 1854 se František Josef oženil s císařovnou Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Alžběta byla jeho sestřenicí, o sedm let mladší a v den svatby v šestnácti. Obřad se konal ve Vídni.

Přeměna Vídně: Ringstrasse

20. prosince 1857 podepsal František Josef císařský dekret nařizující zbourání středověkých městských hradeb Vídně a výstavbu velkolepé třídy Ringstrasse. Projekt proměnil Vídeň v moderní metropoli srovnatelnou s Paříží a Berlínem.

Rakousko-uherské vyrovnání a korunovace v Budapešti

8. června 1867 byli František Josef a Alžběta korunováni v Budapešti za krále a královnu Uher Korunou svatého Štěpána. Obřad vedl uherský ministerský předseda hrabě Andrássy a primas katolické církve. Vzniklo tak Rakousko-Uhersko, dualistická monarchie, jejíž heslo František Josef osobně ztělesňoval: Viribus Unitis – Se spojenými silami.

Osobní ztráty: čtyři tragédie

Za dobu své vlády prošel František Josef čtyřmi zdrcujícími ztrátami v nejbližší rodině. V roce 1867 byl v Mexiku popraven jeho bratr, císař Maxmilián I. Mexický. V roce 1889 zemřel v loveckém letohrádku Mayerling korunní princ Rudolf – okolnosti jeho smrti jsou předmětem historického sporu. Rok 1898 přinesl vraždu císařovny Alžběty: 10. září 1898 ji na nábřeží Ženevského jezera v Ženevě bodl do srdce pětadvacetiletý italský anarchista Luigi Lucheni, když Alžběta mířila k parníku. A 28. června 1914 byl v Sarajevu zastřelen jeho synovec a dědic trůnu arcivévoda František Ferdinand.

Anexe Bosny a Hercegoviny a cesta k válce

V říjnu 1908 František Josef formálně připojil Bosnu a Hercegovinu, kterou rakouská vojska okupovala od Berlínského kongresu roku 1878. Anexe vyvolala bosenskou krizi a posílila srbský nacionalismus.

Po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda 28. června 1914 schválil František Josef tvrdé ultimátum Srbsku. Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku 28. července 1914, čímž spustilo řetězec aliančních závazků a zahájilo první světovou válku.

František Josef zemřel na zápal plic 21. listopadu 1916 ve Schönbrunnu ve věku 86 let. Nastydl při procházce v parku paláce. Zemřel uprostřed války, kterou jeho vláda rozpoutala, aniž by se dožil jejího konce.

Zajímavosti

Na Světové výstavě v Paříži v roce 1900 nahrál dánský vynálezce Valdemar Poulsen hlas Františka Josefa I. na svůj telegrafonový magnetický záznamník. Přibližně desetivteřinová nahrávka je považována za nejstarší dochovaný magnetický zvukový záznam na světě. (historyofinformation.com)
František Josef vstával každý den před čtvrtou hodinou ranní, poklekl k modlitbě před křížem u svého klekátka a poté zasedl k pracovnímu stolu. Přísný denní rozvrh dodržoval až do osmdesátky. Jeho osobní heslo znělo: „Člověk musí pracovat, dokud nepadne vyčerpáním!“ (schoenbrunn.at)
V rozlehlém Schönbrunnském paláci obýval František Josef jen dva pokoje; ostatní prostory využíval výhradně pro oficiální příležitosti. V pracovně si shromáždil sbírku upomínek na svou ženu Alžbětu, jejich čtyři děti a třináct vnoučat. (schoenbrunn.at)
Po smrti korunního prince Rudolfa v roce 1889 v Mayerlingu dal František Josef lovecký letohrádek téhož roku přeměnit na karmelitánský klášter. Klášter, v němž působí mlčenlivý řád, přijímá každoročně více než 100 000 návštěvníků. (habsburger.net)

Zdroje údajů

Kde se o něm píše

Mayerling: smrt korunního prince, kterou dvůr léta tajil 31 října 2026

Údaje aktualizovány: 2026-10-30