Viktorie Britská – Cena dějin

Viktorie Britská vládla Spojenému království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 do 22. ledna 1901, tedy 63 let, a stala se nejdéle vládnoucí panovnicí britských dějin té doby. Narodila se 24. května 1819 v Kensingtonském paláci jako jediné dítě prince Edwarda, vévody z Kentu, a princezny Viktorie ze Saska-Koburgu-Saalfeldu. Přestože měřila pouhých 4 stopy a 11 palců, spravovala říši, která na vrcholu své rozlohy pokrývala přibližně čtvrtinu světového povrchu pevnin. Svůj život dokumentovala 69 let deníkovými záznamy a zanechala po sobě přibližně 60 milionů slov ve 141 svazcích.

Základní údaje

Narození: 24. 5. 1819
Místo narození: Kensingtonský palác
Úmrtí: 22. 1. 1901
Místo úmrtí: Osborne House
Země: Spojené království Velké Británie a Irska
Povolání: panovník
Vzdělání: Windlesham House School
Ocenění: rytíř Podvazkového řádu; Řád bodláku; Řád sv. Patrika; Řád hvězdy Indie

Původ a dětství pod Kensingtonským systémem

Viktorie se narodila 24. května 1819 v Kensingtonském paláci jako Alexandrina Victoria. Jejím otcem byl princ Edward, vévoda z Kentu, čtvrtý syn krále Jiřího III., matkou princezna Viktorie ze Saska-Koburgu-Saalfeldu. Při narození byla v pořadí následnictví na pátém místě, avšak po otcově smrti v roce 1820 se stala přímou dědičkou trůnu, neboť její tři dožívající strýcové neměli žádné legitimní potomky, kteří by přežili dětský věk.

Výchovu budoucí královny určoval přísný takzvaný Kensingtonský systém, který pro ni sestavili matka a poradce sir John Conroy. Cílem bylo udržet Viktorii závislou na jejich vůli a izolovat ji od vnějšího světa. Prakticky to znamenalo, že musela být neustále doprovázena dospělým a sdílela ložnici se svou matkou až do osmnácti let, kdy nastoupila na trůn.

Vzdělání vedla vychovatelka baronessa Louise Lehzen podle náročného rozvrhu zahrnujícího čtení, psaní, hudbu, jazyky, historii a zeměpis. Lehzen věnovala hodiny i klavírnímu cvičení a Viktoriině volnému času. Jako dítě si Viktorie sbírala přes 100 panenek, jimž s Lehzen šily oblečení, a výtvarné umění ji provázelo po celý dospělý život.

Nástup na trůn a počátky vlády

Viktorie nastoupila na trůn 20. června 1837, necelý měsíc po svých osmnáctých narozeninách, poté co zemřel král Vilém IV. Korunovace proběhla ve Westminsterském opatství 28. června 1838, rok po nastoupení na trůn.

Po svém nástupu se Viktorie stala prvním panovníkem, který učinil Buckinghamský palác svým hlavním sídlem. Přísluší jí také rozlišení prvního zaznamenaného královského vystoupení na balkóně tohoto paláce. V počátcích vlády ji politicky zasvěcoval do fungování konstituční monarchie její první premiér lord Melbourne.

Manželství s princem Albertem a rodina

Viktorie a Albert měli spolu devět dětí, pět dívek a čtyři chlapce, narozených mezi lety 1840 a 1857. Všechny děti přežily do dospělosti, což bylo v té době výjimečné.

Albert se za svého života aktivně zajímal o umění, vědu, obchod a průmysl. Projektem, pro nějž je nejlépe připomínán, byla Světová výstava roku 1851. Její zisky pomohly vybudovat komplex jihokeningtonských muzeí v Londýně. Albert zemřel 14. prosince 1861 ve věku 42 let.

Smutek, John Brown a kontroverze

Po Albertově smrti v roce 1861 se Viktorie velmi sblížila se svým skotským sluhou Johnem Brownem. Jejich vztah vyvolal veřejné pozdvižení; Viktorie kritiku odmítla jako „zlomyslné klepy vyšších tříd“, zatímco bulvární tisk ji přezdíval „Mrs Brown“. Po Brownově smrti Viktoriiny děti nechaly zničit veškerou jeho korespondenci a deníky, aby potlačily povahu jejich vztahu. Viktorie byla pohřbena s prstenem patřícím Brownově matce.

Císařovna Indie a rozkvět říše

1. května 1876 Viktorie přijala titul císařovny Indie na základě zákona o královských titulech, který prosadil premiér Benjamin Disraeli. V Indii byl titul formálně vyhlášen na Dillíském durbáru 1. ledna 1877.

Atentáty a osobní odolnost

Za 63 let vlády Viktorie přežila osm atentátů. Po posledním z nich, který se odehrál 2. března 1882, uplynuly podle tehdejších zpráv pouhé dvě hodiny, než se vrátila ke svým úředním povinnostem.

Průkopnictví v dopravě a fotografii

Viktorie se 13. června 1842 stala prvním britským panovníkem, který cestoval vlakem. Jela Velkou západní dráhou ze Slough do Paddington, cesta trvala 25 minut a lokomotiva nesla jméno Phlegethon. Do deníku napsala, že jízda byla „úžasná a tak rychlá“.

Viktorie byla také prvním britským panovníkem, jehož život byl plně zachycen fotografií. Její zájem o sbírání fotografií, který začal ve čtyřicátých letech 19. století, přispěl k tomu, že se fotografický portrét stal v britské společnosti společensky přijatelným.

Deníky a literární odkaz

Viktorie vedla deníky 69 let a průměrně psala přibližně 2 000 slov denně. Celkem tak vzniklo přibližně 60 milionů slov ve 141 svazcích. Po její smrti její dcera princezna Beatrice deníky přepsala a redigovala a originály na královnin pokyn zničila.

Smrt a pohřeb

Viktorie zemřela 22. ledna 1901 v Osborne House. Pohřbena byla 4. února 1901 v královském mauzoleu ve Frogmore u Windsoru, po boku prince Alberta, v mauzoleu, které nechala postavit jako jejich společné poslední místo odpočinku.

Zajímavosti

Viktoriiny svatební šaty z bílého saténu lemované anglickou honitonskou krajkou byly zvoleny částečně proto, aby podpořily krajkářský průmysl. Přispěly k rozšíření bílých svatebních šatů jako západní tradice, která se v Británii i Spojených státech prosadila v polovině 19. století. (fashionhistory.fitnyc.edu)
Jako dítě měla Viktorie sbírku přes 100 panenek, jimž ona a vychovatelka baronessa Lehzen šily krásné oblečky. Kresba a malba ji provázely jako záliby po celý dospělý život. (heathervoight.com)
Viktorie vedla deníky 69 let a průměrně psala přibližně 2 000 slov denně, což dohromady představuje přibližně 60 milionů slov ve 141 svazcích. Po její smrti je její dcera princezna Beatrice přepsala a redigovala a originály na královnin pokyn zničila. (britishheritage.com)
Viktorie byla prvním britským panovníkem, který cestoval vlakem, a podle zpráv si na svých královských cestách prosadila přísný rychlostní limit 40 mil za hodinu. Po jízdě v roce 1842 napsala do deníku, že byla „úžasná a tak rychlá“. (royalcentral.co.uk)
Za 63 let vlády přežila Viktorie osm atentátů. Po posledním z nich, 2. března 1882, uplynuly podle tehdejších zpráv pouhé dvě hodiny, než se vrátila ke svým úředním povinnostem. (thevintagenews.com)
Viktorie měřila pouhé 4 stopy a 11 palců, přesto spravovala říši, která na vrcholu své rozlohy pokrývala přibližně čtvrtinu světového povrchu pevnin. (biography.com)
Po Albertově smrti v roce 1861 byl Viktoriin vztah se skotským sluhou Johnem Brownem natolik blízký, že její děti nechaly po jeho smrti zničit veškerou jeho korespondenci a deníky, aby potlačily povahu jejich vztahu. Viktorie byla pohřbena s prstenem, který patřil Brownově matce. (queenvictoriaroses.co.uk)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-30