Olonetská gubernie byla administrativní jednotka Ruského impéria v jeho severozápadním cípu, rozprostírající se na 114 930 km² v oblasti Karélie. Na svých hranicích se dotýkala gubernií Archangelské, Novgorodské, Petrohradské a Vologdské a na západě sousedila s Finskem. Při sčítání k 1. lednu 1896 čítala 376 102 obyvatel, přičemž drtivá většina z nich žila roztroušena v přibližně 5 022 vesnicích, zatímco v sedmi městech gubernie bydlelo pouhých 25 882 lidí. Gubernie zanikla se zhroucením carského Ruska a její území tvoří základ dnešní Republiky Karélie.
Základní údaje
- Země: Ruské impérium
- Typ: gubernie; Governorates and Oblasts of Russian Empire in 1914; gubernie Ruského impéria
- Souřadnice: 61.7833, 34.3500
- Počet obyvatel: 364 156
- Rozloha: 114 930 km²
- Vznik: 9. 9. 1801
Vznik a správní vývoj
Administrativní dějiny území se jako samostatné správní jednotky datují od roku 1776, kdy se Olonetský újezd stal provincií v rámci Novgorodského místodržitelství. Roku 1784 bylo přesunuto sídlo správy z Olonetsu do Petrozavodsku, který od té chvíle fungoval jako centrum celého území.
Situace se zkomplikovala za vlády Pavla I., který Olonetské místodržitelství roku 1796 zrušil a jeho území připojil k Novgorodské gubernii. Alexandr I. rozhodnutí svého předchůdce zvrátil a gubernii obnovil 9. září 1801; Petrozavodsk zůstal jejím hlavním městem.
Území a příroda
Olonetská gubernie ležela v karelské krajině plné jezer a řek. Její vodní toky odváděly vodu do dvou různých povodí: část řek ústila do Baltského moře, část do Bílého moře, takže gubernií procházelo důležité hydrologické rozvodí. Splavnými toky byly Vidlica, Svir, Ojatě, Vytěgra, Oněga a Vyg.
Území gubernie je považováno za historického předchůdce dnešní Republiky Karélie, ačkoli hranice se nekryly přesně: část někdejší gubernie leží dnes ve Vologdské a Archangelské oblasti a naopak gubernie neměla přístup k Bílému moři.
Obyvatelstvo a osídlení
Gubernie patřila k nejřidčeji osídleným oblastem evropského Ruska. K 1. lednu 1896 připadalo na jednu čtvereční verstu pouhých 3,2 obyvatele, což gubernii řadilo na druhé místo odspodu mezi všemi guberniemi evropského Ruska. Méně lidnatá byla pouze rozlehlá Archangelská gubernie.
K 1. lednu 1896 čítala gubernie 376 102 obyvatel; v sedmi městech jich žilo jen 25 882, ostatní obývali síť přibližně 5 022 vesnic rozptýlených po obrovském území.
Hospodářství a přírodní zdroje
Přes řídké osídlení nebyla gubernie hospodářsky bezvýznamná. Místní železárny pracovaly s domácí železnou rudou a s bažinným železem, díky čemuž se oblast vyprofilovala jako raný průmyslový střed. V řece Oněze se nacházely říční perly, což z gubernie dělalo zdroj surovin přesahujících rámec pouhé zemědělské periferie.
Kulturní dědictví
Na ostrově Kiži v Oněžském jezeře, který spadal pod území gubernie, stojí Kižský pogost zapsaný od roku 1990 na seznam světového dědictví UNESCO. Jeho dominantou je Chrám Proměnění Páně dokončený roku 1714, který nese 22 kupolí.
V Petrozavodsku, hlavním městě gubernie, vzniklo roku 1871 za guvernéra G. G. Grigorjeva muzeum místní kultury a přírody. Sídlí v budově někdejšího gubernátorského domu postaveného v závěru 18. století a dodnes mapuje karelskou kulturu a historii.
Zajímavosti
- Chrám Proměnění Páně na Kižském pogostu v Oněžském jezeře byl dokončen roku 1714 a nese 22 kupolí. Podle legendy ho postavil tesař jménem Nestor jediným nástrojem — sekerou — a nepoužil při tom ani jediný hřebík. (gallerybyzantium.com)
- K 1. lednu 1896 měla Olonetská gubernie hustotu osídlení pouhých 3,2 obyvatele na čtvereční verstu, což ji řadilo na předposlední místo mezi guberniemi evropského Ruska. Méně lidnatá byla jen ohromná Archangelská gubernie. (heninen.net)
- V řece Oněze protékající gubernií se nacházely říční perly. Místní železárny přitom stály na těžbě domácí železné rudy a bažinného železa, takže gubernie fungovala jako raný průmyslový střed navzdory svému mimořádně řídkému osídlení. (zum.de)
Zdroje údajů
Údaje aktualizovány: 2026-10-31