Britské muzeum – Cena dějin

Britské muzeum je národní muzeum ve Velké Británii se sídlem v Londýně, založené roku 1753, čímž patří k nejstarším veřejně přístupným institucím svého druhu na světě. Sbírka zahrnuje exponáty z celé šíře lidských dějin a kultury, přičemž k nejnavštěvovanějším patří Rosettská deska, přenesená do muzea roku 1802 na základě Alexandrijské smlouvy. V roce 2025 přivítalo muzeum 6 440 120 návštěvníků, čímž se zařadilo na šestou příčku nejnavštěvovanějších muzeí světa a na druhé místo ve Spojeném království. Ředitele jmenují správci se souhlasem předsedy vlády.

Základní údaje

Země: Spojené království
Vznik: 1753
Typ organizace: národní muzeum; non-departmental public body; muzeum umění; muzeum
Web: https://www.britishmuseum.org/

Historie a vznik

Britské muzeum bylo založeno roku 1753. Od svého vzniku sloužilo jako místo studia a veřejného vzdělávání, přičemž jeho sbírky se postupně rozrůstaly o předměty ze všech koutů světa a různých historických epoch.

Klíčovým přírůstkem se stala Rosettská deska, která byla do muzea převedena roku 1802 po uzavření Alexandrijské smlouvy. Od té doby je deska téměř nepřetržitě vystavena veřejnosti a zůstává nejnavštěvovanějším exponátem celé instituce.

Architektura a prostory

Jednou z architektonicky nejvýraznějších součástí muzea je Dvůr královny Alžběty II. (Queen Elizabeth II Great Court). Projekt navrhl architekt lord Foster a dvůr byl otevřen 6. prosince 2000. Původně otevřené vnitřní nádvoří bylo zastřešeno skleněnou konstrukcí a stalo se největším krytým veřejným prostranstvím v Evropě.

Čítárna (Reading Room) patřila k ikonickým prostorům muzea.

Krádež sbírkových předmětů a program obnovy

Muzeum muselo čelit závažné krizi, když bylo zjištěno odcizení části sbírkových předmětů. V reakci na to byl spuštěn Program obnovy (Recovery Programme). Podle výroční zprávy za roky 2023 až 2024 se již podařilo vrátit více než 600 odcizených předmětů.

Digitalizace sbírek

V říjnu 2023 muzeum oznámilo pětiletý plán na úplnou digitalizaci a zdokumentování celé své sbírky. Projekt předpokládá zpracování 2,4 milionu záznamů a jeho odhadované náklady činí 10 milionů liber, financovaný ze soukromých darů.

Masterplan a rozvoj muzea

Dlouhodobý Masterplan muzea si klade za cíl rozsáhlou přestavbu a modernizaci areálu. Celkové náklady jsou odhadovány na nejméně 1 miliardu liber. Plán zahrnuje rekonstrukci galerií v takzvaném Západním křídle (Western Range), které tvoří přibližně třetinu celkové plochy muzea, dále výstavbu nových vstupních pavilonů pro návštěvníky a vybudování nového depozitáře a výzkumného zázemí v blízkosti Readingu.

V únoru 2025 byla jako vedoucí architektka rekonstrukce Západního křídla vybrána pařížská kancelář Lina Ghotmeh Architecture, která předstihla čtyři další ateliéry v užším výběru.

17. října 2026 muzeum oznámilo dar 30 milionů liber od anonymního dlouholetého příznivce na financování Masterplanu.

Spor o Parthenónské mramory

Otázka Parthenónských mramorů patří k dlouhodobě nejcitlivějším tématům spojeným s Britským muzeem. V říjnu 2026 předseda správní rady muzea George Osborne navrhl uspořádání, v němž by mramory střídavě pobývaly v Athénách a v Londýně. Tento krok byl hodnocen jako výrazný odklon od dřívějšího pevného postoje muzea, které podobná jednání historicky odmítalo.

Zajímavosti

Mezi proslulé čtenáře, kteří využívali čítárnu Britského muzea, patří Karel Marx a Mahátma Gándhí; Gándhí je v záznamech doložen jako uživatel čítárny během svého pobytu v Londýně. (mikehigginbottominterestingtimes.co.uk)
V říjnu 2026 předseda správní rady George Osborne navrhl, aby Parthenónské mramory střídaly pobyt v Athénách a v Londýně. Šlo o výrazný obrat oproti dosavadnímu postoji muzea, které návrat mramorů do Řecka historicky odmítalo diskutovat. (theconversation.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-27