National Film Preservation Board je americká poradní rada založená v roce 1988, jejímž úkolem je vybírat filmy pro zařazení do Národního filmového registru spravovaného Knihovnou Kongresu. Rada vznikla v přímé reakci na tehdy bouřlivou veřejnou debatu o kolorování černobílých klasiků a dalších komerčních úpravách historických snímků. Zázemí, které její práci zajišťuje, je mimořádné: Campus Packard v Culpeperu ve Virginii uchovává více než pět milionů audiovizuálních nahrávek a disponuje 124 trezory na dusičnanové filmové pásy, tedy největší takovou sbírkou v západní polokouli.
Základní údaje
- Vznik: 1988
- Typ organizace: organizace
Vznik a zákonný rámec
Zákon o ochraně národního filmového dědictví z roku 1988 přišel jako odpověď na konkrétní spor: produkční společnosti začaly v 80. letech 20. století přebarvovat černobílé filmy do barev, přestřihovávat je a převádět do formátu pan-and-scan pro televizní vysílání. Veřejné pobouření bylo dostatečně silné, aby přimělo Kongres k legislativnímu zásahu. Klíčové ustanovení zákona zakázalo jakékoli federálně financované instituci šířit nebo vysílat zásadně pozměněnou verzi filmu zařazeného do Registru bez zřetelného označení takové úpravy.
Zároveň zákon ustavil National Film Preservation Board jako stálý poradní orgán. Členy jmenuje Knihovník Kongresu; každý člen slouží čtyřleté funkční období bez omezení počtu opakování. Za svoji práci členové nepobírají odměnu, mají však nárok na náhradu cestovních výdajů včetně denního příspěvku místo stravného podle příslušných ustanovení federálního zákoníku.
Pravidla zasedání a členství
Ke způsobilosti přijímat závazná rozhodnutí je třeba kvorum dvanácti členů, přičemž menší počet může svolávat slyšení. Knihovník Kongresu má pravomoc odvolat kteréhokoli člena nebo organizaci, kterou člen zastupuje, pokud se člen nezúčastnil ani jednoho řádně svolaného zasedání během jakéhokoli po sobě jdoucího dvouletého období. Tento mechanismus zajišťuje, aby rada zůstávala funkční a její členové aktivně zapojení.
Campus Packard a zázemí pro uchování filmů
Praktickou ochranu sbírek, které rada spravuje, zajišťuje Campus Packard Národního centra pro uchovávání audiovizuálních záznamů v Culpeperu ve Virginii. Areál byl přebudován z bývalého bunkru Federální rezervní banky a jeho přestavba přišla přibližně na 250 milionů dolarů. Výsledkem je zařízení se 124 trezory na hořlavé dusičnanové filmové pásy, které představují největší kolekci tohoto druhu v celé západní polokouli, a s téměř 90 mílemi regálů pro zvukové a pohyblivé obrazové sbírky.
V roce 1997 pověřil Knihovník Kongresu, s přispěním National Film Preservation Board, zpracování doprovodné studie Television and Video Preservation 1997, která zmapovala stav uchovávání americké televize a videa. Tato iniciativa ukázala, že zájem rady o audiovizuální dědictví přesahuje rámec kinematografie v úzkém slova smyslu.
Nominační proces
Filmy do Registru navrhuje veřejnost i odborníci. Každý jednotlivec z řad veřejnosti může ročně nominovat až 50 filmů k posouzení radou. Výsledný výběr poté schvaluje Knihovník Kongresu.
Zajímavosti
- Campus Packard v Culpeperu ve Virginii, který slouží jako zázemí pro zachování materiálů vybraných radou, disponuje 200místným kinem schopným promítat jak historické dusičnanové filmy, tak moderní digitální kino. Součástí sálu jsou dokonce varhany, které vyjíždějí zpod jeviště při doprovodu němých filmů. (aoc.gov)
- Každý jednotlivec z řad veřejnosti může ročně nominovat až 50 filmů k posouzení radou, což znamená, že jediný angažovaný občan může prosadit kandidaturu pro polovinu z celého ročního přírůstku do Registru. (research.net)
- Campus Packard uchovává více než pět milionů audiovizuálních nahrávek a byl přebudován z bývalého bunkru Federální rezervní banky v Culpeperu ve Virginii za přibližně 250 milionů dolarů. (clui.org)
Zdroje údajů
Údaje aktualizovány: 2026-10-30