Fahrettin Altay – Cena dějin

Fahrettin Altay byl turecký vojenský velitel a politik, narozený 20. ledna 1880 ve Shkodëru a zemřelý 25. října 1974 v Istanbulu. Svoji vojenskou kariéru budoval ještě za Osmanské říše, prodělal sérii válek trvajících deset let (1912–1922) a stal se jedním z velitelů, kteří se podíleli na ustavení Turecké republiky. Svou celoživotní dráhu uzavřel jako člen Velkého národního shromáždění i jako autor vzpomínkové literatury; 543stránkové memoáry vydal v roce 1970, čtyři roky před smrtí. Belleten, oficiální historický časopis Turecké historické společnosti, ho v roce 1975 označil za „nejstaršího penzionovaného příslušníka turecké armády“ v době jeho skonu.

Základní údaje

Narození: 20. 1. 1880
Místo narození: Skadar
Úmrtí: 25. 10. 1974
Místo úmrtí: Istanbul
Země: Turecko; Osmanská říše
Povolání: politik; voják
Vzdělání: Mekteb-i Erkân-ı Harbiye

Původ a vzdělání

Fahrettin Altay pocházel z vojenské rodiny: jeho otec İsmail Bey byl pěchotní podplukovník z İzmiru a matka Hayriye Hanım byla dcerou dalšího podplukovníka. Zájem o vojenství byl v rodině přirozenou tradicí, nikoli pouhou volbou.

Altay absolvoval Osmanskou vojenskou školu v roce 1899 a o tři roky později, v roce 1902, zakončil studium na Vojenské akademii (Válečné škole), odkud ihned nastoupil do aktivní služby.

Vojenská kariéra

Altayova aktivní kariéra sahala přes celé první dvě dekády 20. století, tedy přes období válek, které ve svých memoárech shrnul jako „deset let boje“ (1912–1922). Jako poslanec se zapojil do parlamentní práce: v prvním volebním období zastupoval Mersin, ve druhém İzmir.

V roce 1924 se politiky dobrovolně vzdal a vrátil se k aktivní vojenské službě. O dva roky později, v roce 1926, dosáhl hodnosti plného generála (orgeneral). Jako velitel druhé armády v Konyi dohlížel mj. na demolice historických staveb ze seldžuckého období, včetně hrobek, mešit a medres, což je doloženo v řadě pramenů.

Z armády odešel do zálohy v roce 1945 po dosažení věkového limitu. V roce 1946 ho Republikánská lidová strana zvolila do Velkého národního shromáždění jako poslance za Burdur. Po prohře ve všeobecných volbách v roce 1950 politiku opustil a zbytek života prožil v Istanbulu.

Literární a publicistická tvorba

Altay byl i autorem vojenských memoárů. První knihu, Türkiye İstiklal Muharebatında Süvari Kolordusu Harekâtı (Operace jezdeckého sboru v turecké válce za nezávislost), vydalo nakladatelství İnsel v Istanbulu v roce 1925.

V říjnu 1956 publikoval v časopise Belleten (svazek 20, číslo 80) studii s názvem „Çanakkale Savaşının İlk Günlerinde Mustafa Kemal (Atatürk)“ (Mustafa Kemal v prvních dnech bitvy u Gallipoli).

Hlavní dílo, 543stránkové memoáry 10 Yıl Savaş ve Sonrası 1912–1922 (Deset let války a po nich, 1912–1922), vydalo nakladatelství İnsel Yayınları v Istanbulu v roce 1970.

Odkaz a pojmenování

Altayovo jméno nese turecký hlavní bojový tank Altay, vyráběný společností BMC, který byl zařazen do výzbroje tureckých ozbrojených sil 28. října 2025.

Zajímavosti

Akademická studie Bilkentovy univerzity o Altayově životě čerpala mimo jiné z rozhovorů s jeho vnoučaty; rodinné svědectví se tak stalo jedním z hlavních pramenů vedle jeho vlastních knih. (repository.bilkent.edu.tr)
Turecká historická společnost (Türk Tarih Kurumu) vydala v roce 1975 v časopise Belleten (svazek 39, číslo 156) vzpomínkový článek nazvaný „Ölümünün Birinci Yıldönümünde Orgeneral Fahrettin Altay’ı Anıyoruz“ (Vzpomínáme na generála Fahrettina Altaye u prvního výročí jeho úmrtí). (dergipark.org.tr)
V roce 1938 byl Altay jmenován jedním z velitelů odpovědných za organizaci státního pohřbu Mustafy Kemala Atatürka. (canakkaleharbi.com)
V době svého skonu v roce 1974 byl Altay podle oficiálního historického časopisu Belleten „nejstarším penzionovaným příslušníkem turecké armády“. (dergipark.org.tr)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-27