Gilles-Augustin Bazin — francouzský lékař a přírodovědec 18. století

Gilles-Augustin Bazin se narodil roku 1681 v Paříži a zemřel 4. června 1754 ve Štrasburku jako lékař, přírodovědec, entomolog a biolog. Celý profesní život spojoval lékařskou praxi s intenzivním studiem hmyzu a rostlin a udržoval trvalé vědecké spojení s Réaumurem, jednou z klíčových postav francouzské přírodní historie. Plody tohoto propojení představují jeho dvě hlavní přírodovědná díla — dnes raritní svazky vydané mezi lety 1744 a 1751, z nichž větší část vyšla anonymně. Revue d’histoire des sciences jej v roce 1967 označila za mysl skutečně encyklopedického záběru, která zanechala detailní pozorování napříč celou řadou vědeckých oborů.

Základní údaje

Narození: 1681
Místo narození: Paříž
Úmrtí: 4. 6. 1754
Místo úmrtí: Štrasburk
Země: Francie
Povolání: lékař; přírodovědec; entomolog; biolog

Vzdělání a profesní ukotvení ve Štrasburku

Medicínu Bazin studoval na Univerzitě ve Štrasburku a po studiích se v tomto městě usadil jako praktikující lékař. Aby prohloubil dovednosti nezbytné pro anatomické pitvání hmyzu, absolvoval na tamní univerzitě kurz přednášek z lidské anatomie — volba, která dokládá, jak systematicky přistupoval k přírodovědné metodě. Štrasburk zůstal centrem jeho života až do smrti 4. června 1754.

Vedle lékařské praxe zastával Bazin více administrativních a knihovnických funkcí. Sloužil jako knihovník kardinála Armanda-Gastona de Rohana v jeho štrasburském paláci a zároveň byl v Paříži zapsán jako kontrolor u skladu soli (grenier à sel), což zaznamenal Réaumur ve svých tištěných pracích.

Spolupráce s Réaumurem a pobyt v Poitou

Před definitivním usazením ve Štrasburku strávil Bazin určité období na Réaumurově venkovském sídle v Poitou. Byl to pozorovatel mimořádné pečlivosti a zároveň zkušený kreslíř, takže z tohoto pobytu v Poitou udržoval nepřetržitý tok dopisů, preparátů a kreseb přímo k Réaumurovi.

Tato spolupráce vyústila v oficiální uznání: 11. prosince 1737 byl Bazin jmenován korespondentem Académie royale des sciences. O deset let později, roku 1747, se stal korespondentem Académie des belles-lettres, sciences et arts de La Rochelle. Vědecký článek publikovaný v Revue d’histoire des sciences roku 1967 ho označoval za věrného přítele a korespondenta Réaumura a zároveň konstatoval, že Bazinovo jméno upadlo téměř do úplného zapomnění.

Vědecké debaty: zárodky a polypy

Jako Réaumurův korespondent se Bazin zapojil do vědeckých diskusí o předexistenci zárodků (préexistence des germes), jedné ze základních kontroverzí biologie 18. století. Roku 1745 vydal Lettre au sujet des animaux appelés polypes, v níž se připojil k širší debatě o sladkovodních polypech, kterou vyvolaly objevy Abrahama Trembleye.

Hlavní publikované práce

První větší tištěné dílo vyšlo roku 1737 ve Štrasburku u tiskaře Jeana Renauda Doulsseckera pod názvem Traité sur l’acier d’Alsace, ou l’art de convertir le fer de fonte en acier. Roku 1743 publikoval Traité sur l’accroissement des plantes.

Za nejcennější Bazinovu práci je pokládáno dílo Observations sur les plantes et leur analogie avec les insectes z roku 1741 (Štrasburk, Jean Renaud Doulssecker, 134 stran). V jeho předmluvě Bazin obhajoval hodnotu vědecké hypotézy jako legitimního nástroje poznání.

Mezi lety 1747 a 1751 vydali pařížští nakladatelé bratři Guérinové čtyřsvazkový Abrégé de l’histoire des insectes, pour servir de suite à l’Histoire naturelle des abeilles. Dílo bylo koncipováno jako 31 rozhovorů neboli dopisů mezi třemi fiktivními postavami — Eugènem, Clarice a Hortensou — a mělo vzdělávací charakter zaměřený zejména na čtenářky. Ilustrovalo jej 53 skládaných rytin od rytců Weisse a Striedbecka. Dohromady s předcházejícím dvousvazkovým dílem Histoire naturelle des abeilles (vydaným u Guérinů roku 1744) tvoří tyto práce celek šesti svazků pedagogických dialogů inspirovaných Réaumurem.

Přírodovědné dílo Bazina přitáhlo pozornost Jeana Hermanna (1738–1800), vynikajícího přírodovědce a profesora Univerzity ve Štrasburku, který vlastnil exempláře jeho knih.

Zajímavosti

Obě svá hlavní přírodovědná díla vydal Bazin anonymně. Autorství Abrégé de l’histoire des insectes mu bylo přiřazeno až dodatečně „d’après Barbier“ — podle francouzského bibliografa specializovaného na identifikaci anonymních děl. (archive.org)
Traité sur l’acier d’Alsace z roku 1737 obsahoval částečný překlad pojednání švédského vědce Emanuela Swedenborga o přeměně surového železa na ocel. Bazin se tak zařadil mezi první francouzské zprostředkovatele Swedenborgových metalurgických myšlenek. (librairiejumentverte.com)
Knihovna Lloyd Library and Museum v Cincinnati ve státě Ohio uchovává exemplář Bazinova Abrégé de l’histoire des insectes (Paříž, 1747–1751). Svazek zahrnuje mimo jiné vyobrazení cicad, což dokládá šíři entomologického záběru tohoto díla. (lloydlibrary.org)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-27