Girolamo Savonarola – Cena dějin

Girolamo Savonarola, italský dominikánský mnich a kazatel narozený 21. září 1452 ve Ferraře, se z převora kláštera San Marco proměnil ve faktického vládce Florentské republiky. Jeho de facto vláda trvala od listopadu 1494 do 18. března 1498, aby skončila odsouzením za herezi a smrtí na hranici v Piazza della Signoria 23. května 1498. Savonarola zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách florentské renesance: jeho vliv dosáhl tak daleko, že mezi doložené obdivovatele patřili Sandro Botticelli, Michelangelo i Giovanni Pico della Mirandola.

Základní údaje

Narození: 21. 9. 1452
Místo narození: Ferrara
Úmrtí: 23. 5. 1498
Místo úmrtí: Piazza della Signoria
Země: Ferrarské vévodství; Florentská republika
Povolání: politik; filozof; řeholník; spisovatel
Obor: filozofie; teologie; homiletika; politika
Působiště: Ferrarská univerzita
Vzdělání: Ferrarská univerzita

Mládí a vzdělání

Savonarola studoval na univerzitě ve Ferraře, kde získal pokročilý titul v oboru svobodných umění a poté se obrátil k medicíně v souladu s rodinnou tradicí. Zlom přišel v roce 1475, kdy vstoupil do dominikánského kláštera San Domenico v Boloni, kde studoval teologii až do roku 1479 a přijal kněžské svěcení. V roce 1478 byl vyslán do dominikánského konventu Santa Maria degli Angeli ve Ferraře, aby zde působil jako pomocný mistr noviců. V roce 1487 byl jmenován magistrem studií na Studium Generale kláštera San Domenico v Boloni, tedy ve škole, kde sám formoval svůj řeholní život.

Cesta do Florencie a vzestup k moci

Do Florencie se Savonarola vrátil v roce 1490 na žádost Lorenza de‘ Medici, k níž ho podnítil učenec Giovanni Pico della Mirandola, velký obdivovatel mnicha. Již v roce 1491 byl zvolen převorem konventu San Marco ve Florencii, kde obnovil přísné zachovávání dominikánské řehole. Jako kazatel záhy přitahoval davy: jeho kázání, namířená proti morální zkáze církve i světských elit, proslula nesmlouvavostí a apokalyptickým tónem.

Po vyhnání Piera de‘ Medici z Florencie v listopadu 1494 se Savonarola stal faktickým politickým i duchovním vůdcem města. Mezi jeho spisy z tohoto období vyniká Compendium of Revelations z roku 1495 a politický traktát o vládě Florencie; jeho kázání shromažďoval především věrný přívrženec Lorenzo Violi.

Pálení marností a střet s papežem

Nejznámější Pálení marností se odehrálo 7. února 1497 na Piazza della Signoria ve Florencii. Savonarolovi přívrženci tehdy spálili luxusní předměty, kosmetiku, zrcadla, knihy, hudební nástroje i umělecká díla označená za hříšná. Benátský vyslanec přítomný u ohromné hranice nabídl za zkonfiskované věci vysokou sumu, Savonarola odmítl a oheň byl zapálen.

Papež Alexander VI. Savonarolu exkomunikoval 13. května 1497 poté, co Florencie odmítla vstoupit do papežské Svaté ligy proti Francouzům a Savonarola nevyhověl předvolání do Říma. Mnich přesto v kázáních pokračoval a napětí mezi Florencií a Svatým stolcem dále rostlo.

Pád, soud a poprava

V dubnu 1498 navrhl rivalský dominikánský mnich ordál ohněm, aby Savonarolův božský mandát prošel zkouškou. Zkouška skončila fiaskem, aniž by do ohně vstoupila kterákoli ze stran, a veřejné mínění se rozhodně obrátilo proti Savonarolovi. 8. dubna 1498 dav zaútočil na klášter San Marco; Savonarola se vzdal spolu s Fra Domenicem da Pescia a Fra Silvestrem, svými dvěma nejbližšími spolubratry.

Soud za herezi probíhal za použití tortury k vynucení přiznání. 22. května 1498 byli Savonarola a oba frátři odsouzeni k smrti. 23. května 1498 je církevní i světské úřady na Piazza della Signoria oběsily a upálily. Aby věřící nemohli sbírat ostatky jako relikvie, byly pozůstatky rozlámány a popel všech tří mnichů hozen do řeky Arno u Ponte Vecchio.

Odkaz a připomínka

V roce 1875 byl ve Ferraře, Savonarolově rodišti, na Piazza Savonarola odhalen bronzový pomník z dílny sochaře Stefana Gallettiho. Místo popravy na Piazza della Signoria označuje žulová a bronzová deska; Savonarola nemá hrob. Své kazatelské texty šířil Savonarola prostřednictvím knihtisku ve florentském lidovém jazyce, přičemž týž postup využil o přibližně 30 let později Martin Luther při reformaci.

Zajímavosti

Svou nejstarší známou báseň napsal v roce 1472, kdy mu bylo pouhých 20 let. Nazval ji De Ruina Mundi (O zkáze světa) a v petrarkánském verši v ní útočil na mravní zkaženost své doby. (italianrenaissanceresources.com)
Po Savonarolově popravě přinášeli anonymní věřící každoročně 23. května na místo jeho smrti na Piazza della Signoria květiny, a to až hluboko do 19. století. Místo dnes označuje žulová a bronzová deska; vlastní hrob Savonarola nemá. (ebsco.com)
Benátský vyslanec přítomný na Pálení marností 7. února 1497 nabídl za obrovskou hranici zkonfiskovaných předmětů vysokou sumu. Savonarola odmítl a oheň byl zapálen. (chrisfieldblog.com)
U ferrarského pomníku Savonaroly se traduje pověra, že kdo se podívá soše přímo do očí, přivolá na sebe smůlu. (inferrara.it)
Savonarola šířil svá kázání ve florentském lidovém jazyce prostřednictvím knihtisku. Tentýž postup použil přibližně o 30 let později Martin Luther v průběhu protestantské reformace. (trucepodcast.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-30