Inocenc II., narozený kolem roku 1100 v Římě, byl papežem katolické církve v letech 1130 až 1143. Jeho pontifikát začal ve stínu rozkolu: 23. února 1130 byl téhož dne vysvěcen soupeřící vzdoropapež Anaklét II., a Inocenc strávil první léta svého pontifikátu ve vyhnanství ve Francii. Teprve po Anakléově smrti 25. ledna 1138 schizma skončilo — tedy po osmi letech. Inocenc poté upevnil papežskou autoritu církevními synodami i vydáváním listin s dalekosáhlými důsledky a zemřel 24. září 1143 v Římě.
Základní údaje
- Narození: 1100
- Místo narození: Řím
- Úmrtí: 24. 9. 1143
- Místo úmrtí: Řím
- Povolání: katolický kněz; spisovatel
Cesta ke stolci a soupeřství dvou papežů
Gregorio Papareschi, jenž přijal jméno Inocenc II., se jako kardinální jáhen zúčastnil doprovodu papeže Gelasia II. do francouzského exilu. Po jeho boku cestoval tehdy i Pietro Pierleoni, budoucí vzdoropapež Anaklét II.
Po svěcení 23. února 1130 v kostele Santa Maria Nuova stál Inocenc ihned před zásadním problémem: Anaklét byl téhož dne vysvěcen v bazilice svatého Petra a Řím byl v jeho rukou. Inocenc uprchl přes Pisu a Janov do Francie, kde Bernard z Clairvaux zajistil jeho uznání francouzským duchovenstvem i královským dvorem.
Korunovace v Lateránu a konec schizmatu
4. června 1133 Inocenc II. korunoval Lothara III. římskoněmeckým císařem — ne v bazilice svatého Petra, kterou stále držel Anaklét a jeho příznivci, ale v lateránské bazilice. Symbolický kompromis místa výmluvně ukazoval, jak omezená papežova moc v Římě tehdy byla.
Jeho nástupce vzdoropapež Viktor IV. se brzy podrobil, přičemž k tomu výrazně přispěl Bernard z Clairvaux. Inocenc tak po letech papežského exilu a bojů o uznání konečně vládl bez vážného soupeře.
Synody, odsouzení a moc nad teology
Na koncilu v Sens roku 1140 Inocenc II. potvrdil odsouzení teologa Petra Abélarda, ke kterému dospěl Bernard z Clairvaux. Inocenc nařídil spálit Abélardovy spisy, zakázal mu vyučovat a odsoudil ho k věčnému mlčení. Tento zásah ilustruje, jak Inocenc po ukončení schizmatu aktivně uplatňoval papežskou autoritu i v teologických sporech.
Nepotismus a rodinné vazby
Obě jmenování proběhla v době, kdy papežský úřad sílil — a kdy loajalita blízkých příbuzných měla pro papeže po letech vyhnanství zcela konkrétní váhu.
Pohřeb a přesun ostatků
Po smrti 24. září 1143 byl Inocenc II. pohřben v Lateráně v porfyrovém sarkofágu, který soudobá tradice pokládala za sarkofág císaře Hadriána. Jeho ostatky byly posléze přeneseny do kostela Santa Maria in Trastevere, který sám přestavěl a k němuž ho vázal zvláštní vztah.
Zajímavosti
- Inocenc II. a vzdoropapež Anaklét II. byli vysvěceni týž den — 23. února 1130 — Inocenc v kostele Santa Maria Nuova a Anaklét v bazilice svatého Petra. Řím tak měl od prvního dne dva soupeřící papeže s nárokem na úřad. (newadvent.org)
- Při přestavbě kostela Santa Maria in Trastevere dal Inocenc II. použít 22 antických žulových a mramorových sloupů pocházejících z pohanských staveb — mimo jiné z Caracallových lázní. Sloupy byly rozmístěny do dvou řad po 11, čímž vznikla trojlodní dispozice chrámu. (grokipedia.com)
Zdroje údajů
Údaje aktualizovány: 2026-10-29