Lev X. — papež humanismu, který exkomunikoval Luthera

Lev X., křestním jménem Giovanni di Lorenzo de‘ Medici, byl papežem od roku 1513 do své smrti 1. prosince 1521 a jeho pontifikát se kryje s jedním z nejnapjatějších zlomů evropského křesťanství. 3. ledna 1521 vydal bulou Decet Romanum Pontificem exkomunikaci Martina Luthera, jeden z dokumentů, jejichž důsledky formovaly Evropu po celá desetiletí.

Základní údaje

Narození: 11. 12. 1475
Místo narození: Florencie
Úmrtí: 1. 12. 1521
Místo úmrtí: Řím
Země: Papežský stát
Povolání: římskokatolický kněz; katolický kněz
Obor: církevní správa
Vzdělání: Univerzita v Pise

Původ a raná léta

Giovanni di Lorenzo de‘ Medici se narodil 11. prosince 1475 ve Florencii jako druhý syn Lorenza de‘ Medici, vládce Florentské republiky, a Clarice Orsini. Jeho osud byl v církvi stanoven od dětství: tonsuru přijal ve věku sedmi let, tedy v roce 1482. Již v roce 1483 byl jmenován opatem opatství Font Douce ve francouzské diecézi Saintes a papež Sixtus IV. ho zároveň ustanovil apoštolským protonotářem.

Vzdělání, jehož se Giovannimu dostalo na otcově dvoře, patřilo k nejprestižnějším, jaké renesanční Itálie nabízela. Mezi jeho učitele patřili Angelo Poliziano, Marsilio Ficino a Bernardo Dovizi, pozdější kardinál Bibbiena. Od roku 1489 do roku 1491 studoval teologii a kanonické právo na Pisánské univerzitě u Filippa Decia a Bartolomea Sozziniho. Ještě za studií, 9. března 1489, ho papež Inocenc VIII. jmenoval kardinálem — Giovannimu bylo tehdy třináct let. Ke kardinálskému úřadu musel po tři roky nevyužívat jeho insignií a privilegií.

Léta vyhnanství a návrat do politiky

Bouřlivý pád Medicejských z Florencie v roce 1494 přinutil mladého kardinála opustit Itálii. V letech 1494 až 1500 cestoval po Evropě a navštívil Francii, Holandsko a Německo, kde přišel do přímého kontaktu s rozkvétajícím renesančním humanismem za Alpami. Tato zkušenost mu dala vhled do prostředí, které se brzy stane dějištěm náboženských bouří.

Když v roce 1503 zemřel jeho bratr Pietro, Giovanni převzal vedení rodu Medici a záhy se zapojil do italské politiky. V říjnu 1511 byl jmenován papežským legátem v Boloni a Romagni, kde velel papežskému vojsku. V roce 1512 ho Francouzi zajali u Ravenny, ale z jejich rukou uprchl.

Pontifikát: patronát, politika a finanční tíseň

Kulturní život Říma za Lvova pontifikátu dosáhl takové nádhery, že se toto období označuje jako „leoninský věk“. Lev X. patronoval umělce a učence, čímž navázal na florentské tradice svého otce. Zároveň schválil vznik Oratoře Božské lásky, skupiny zbožných mužů v Římě, jež se později vyvinula v theatinský řád. Za jeho pontifikátu byl také kanonizován František z Pauly.

Papežské finance se pod jeho správou rychle ocitly v tísni. Ohrožení přicházelo i zevnitř kurie: v roce 1517 bylo odhaleno spiknutí kardinála Alfonse Petruciho s cílem otrávit papeže. Petruci byl popraven, několik dalších kardinálů uvězněno a pokutováno. Lev X. vzápětí v rychlém sledu jmenoval 31 nových kardinálů, aby zajistil věrné složení kolegia.

Luther, Jindřich VIII. a konec pontifikátu

Vztah Lva X. k Martinu Lutherovi vstoupil do rozhodující fáze roku 1520. Poté co Luther 10. prosince 1520 spálil papežskou bulu Exsurge Domine u Elsterské brány ve Wittenbergu, vydal Lev X. 3. ledna 1521 bulu Decet Romanum Pontificem, jíž Luthera formálně exkomunikoval. Původní rukopis této buly je uložen ve Vatikánské knihovně.

Téhož roku přišlo i gesto vstřícnosti vůči jinému evropskému panovníkovi. 11. října 1521 udělil Lev X. anglickému králi Jindřichu VIII. titul Fidei Defensor, „obhájce víry“, jako uznání za Jindřichův spis Assertio Septem Sacramentorum, v němž král bránil katolické učení proti Lutherovi. Původní papežská bula tohoto udělení se dochovala v Britské knihovně jako rukopis Cotton MS Vitellius B IV/1, ačkoli byl dokument při Cottonově požáru v roce 1731 výrazně poškozen.

Lev X. zemřel 1. prosince 1521 v Římě. Katolická encyklopedie uvádí jako příčinu náhlou maligní malárii; jiné prameny hovoří o bronchitidě nebo zápalu plic. Obvinění z otravy, která vznášeli jeho nepřátelé, nejsou doložena. Okolnosti pohřbu byly strohé: svíce použité při pohřebních obřadech byly zbytky z jiného pohřbu a náhrobek mu byl zřízen až za doby papeže Pavla III. Lev X. je pohřben v římské bazilice Santa Maria sopra Minerva, kde jeho hrobku navrhl Antonio da Sangallo mladší.

Zajímavosti

Lev X. je jediným papežem, o němž je doloženo, že choval slona. V roce 1514 mu portugalský král Manuel I. poslal mladého asijského slona jménem Hanno. Zvíře se stalo miláčkem papežského dvora a žilo ve výběhu v Belvedérském dvoře ve Vatikánu. (theconversation.com)
Do dvou let od nástupu do úřadu Lev X. zcela vyčerpal celou pokladnici, kterou mu zanechal Julius II. Aby získal prostředky, začal prodávat kusy nábytku vatikánského paláce, nádobí, klenoty i sochy apoštolů. (content.time.com)
Původní papežská bula ze dne 11. října 1521, která udělila Jindřichu VIII. titul „obhájce víry“, se dochovala v Britské knihovně jako rukopis Cotton MS Vitellius B IV/1. Dokument byl výrazně poškozen při Cottonově požáru v roce 1731. (bl.uk)
Původní rukopis papežské buly Decet Romanum Pontificem ze dne 3. ledna 1521, jíž byl Martin Luther exkomunikován, je uložen ve Vatikánské knihovně. (historyofinformation.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-28