Neštěstí v Aberfanu

Ráno 21. října 1966 se z kopce nad velšskou hornickou vesnicí Aberfan uvolnila halda důlního odpadu a v několika sekundách pohřbila základní školu Pantglas Junior School i části přilehlé zástavby. Celkem zahynulo 144 lidí, z nichž 116 bylo dětí ve věku převážně sedmi až deseti let. Šlo o poslední školní den před podzimními prázdninami a do budovy toho rána přišlo přibližně 240 žáků. Ze 169 osob, které se v okamžiku katastrofy nacházely uvnitř školy, přežilo pouze 25.

Základní údaje

Země: Spojené království
Typ události: důlní neštěstí
Datum: 21. 10. 1966
Začátek: 21. 10. 1966
Místo: Aberfan

Co se stalo a jak

Na svazích nad Aberfanem stálo celkem sedm hald důlního odpadu. Prostor na dně údolí se vyčerpal již v roce 1916 a od té doby se odpad sypalo na strmé kopce nad vesnicí. Sedm hald dohromady obsahovalo 2,1 milionu krychlových metrů materiálu. Halda č. 7, která se zřítila, měla pod svou základnou prameny zanesené v podloží.

Ráno 21. října 1966 zakrývala údolí nízká oblačnost. Nikdo v obci pohyb haldy nezahlédl, přestože ho každý slyšel. Obyvatelé vypovídali, že sesuv postupoval příliš rychle na to, aby před ním bylo možné utéct. Proud bahna a drti zasáhl školu Pantglas Junior School, zničil 18 domů a část sousední County Secondary School, než se zastavil na Aberfan Road.

Po 11. hodině dopoledne toho dne se pod troskami nenašel žádný živý člověk. Naposledy bylo dítě vyneseno živé právě ve stejnou hodinu.

Předchozí varování a selhání NCB

Komplex hald v Aberfanu zažil sesuvy již v roce 1944 a v listopadu 1963. Po obou událostech navzdory tomu sypání na haldě č. 7 pokračovalo. Prameny pod haldou č. 7 byly zakresleny na standardních mapách Ordnance Survey, tedy na veřejně dostupných topografických podkladech.

Tribunál, jehož zpráva byla zveřejněna 3. srpna 1967, vinil výhradně Národní uhelnou radu (National Coal Board, NCB). Zjistil naprostou absenci jakékoli politiky ukládání odpadu jako základní příčinu katastrofy a jmenovitě označil devět zaměstnanců NCB jako osoby nesoucí díl odpovědnosti. Tribunál rovněž konstatoval, že haldy nebyly nikdy formálně geodeticky zaměřeny, a že odborní inženýři NCB neposkytli místním pracovníkům žádné pokyny.

Reakce NCB a státu

Předseda NCB lord Robens se po zprávě o katastrofě nevydal okamžitě do Aberfanu. Místo toho pokračoval na svou instalaci do funkce kancléře University of Surrey a dorazil do vesnice přibližně 36 hodin po sesuvu. Ve svém prvním veřejném vyjádření připsal katastrofu „přírodním neznámým pramenům“, přestože jejich existence byla zaznamenána na veřejných mapách a místní obyvatelé v nich jako děti hráli.

V roce 1968 bylo z Fondu pro oběti katastrofy odčerpáno 150 000 liber na částečné pokrytí nákladů na odstranění zbývajících hald nad Aberfanem, ačkoli tyto haldy byly majetkem NCB. Prvotní nabídka odškodného každé pozůstalé rodině činila 50 liber; pozdější nabídka byla zvýšena na 500 liber a interní pracovníci pojišťovny NCB ji ve vlastní korespondenci označili jako „dobrou“.

Královna Alžběta II. navštívila Aberfan 29. října 1966, osm dní po katastrofě. Nejprve na místo vyslala prince Philipa a lorda Snowdona; její soukromý tajemník lord Charteris toto prodlení později označil za „chybu“ a za věc, „které lituje“.

Dopady na přeživší a legislativa

Studie Univerzity ve Walesu publikovaná v British Journal of Psychiatry zjistila, že 46 % dětských přeživších katastrofy, kteří souhlasili s pohovorem, trpělo v průběhu života posttraumatickou stresovou poruchou; 29 % z nich posttraumatickou stresovou poruchou trpělo i po 33 letech od události.

V roce 2025 přijal Wales novou legislativu vytvářející moderní zákonný rámec pro nevyužívané haldy. Neštěstí v Aberfanu tvoří součást veřejného kontextu, v němž se bezpečnost hald nadále posuzuje.

Zajímavosti

Ráno 21. října 1966 zakrývala údolí nízká oblačnost, takže nikdo pohyb haldy neviděl, přestože ho slyšeli všichni v obci. Obyvatelé říkali, že sesuv přišel příliš rychle na to, aby před ním bylo možné utéct. (historyandpolicy.org)
Prameny pod haldou č. 7 byly zakresleny na standardních mapách Ordnance Survey a místní obyvatelé v nich jako děti hráli. Lord Robens, předseda NCB, přesto zpočátku přičítal katastrofu „přírodním neznámým pramenům“, jako by jejich existence byla nepředvídatelná. (nuffield.ox.ac.uk)
Ze 169 osob, které se nacházely uvnitř školy Pantglas Junior School v okamžiku, kdy ji zasáhlo bahno, přežilo pouze 25. Zahynula tak více než polovina všech žáků místní základní školy v průběhu jediného dopoledne. (jennwrightwrites.com)
Prvotní nabídka odškodného NCB každé pozůstalé rodině činila 50 liber; pozdější nabídka byla zvýšena na 500 liber. Interní pracovníci pojišťovny NCB tuto sumu ve vlastní korespondenci označili za „dobrou“ nabídku. (historyandpolicy.org)
Zřícení haldy č. 7 je v Národní databázi sesuvů vedeno pod identifikátorem 3176/1. Britský geologický průzkum (British Geological Survey) používá Aberfan jako případovou studii při výuce rizik sesuvů půdy. (bgs.ac.uk)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-27