Finsko

Finsko je parlamentní republika v severní Evropě s rozlohou 338 478 km² a přibližně 5 652 881 obyvateli. Sdílí 1 340 kilometrů dlouhou pozemní hranici s Ruskem, což je nejdelší taková hranice ze všech členů EU i NATO. Nezávislost vyhlásilo 6. prosince 1917 a od té doby prošlo občanskou válkou, dvěma těžkými konflikty se Sovětským svazem i hlubokými proměnami bezpečnostní politiky. K prozatím poslední z nich patří vstup do NATO 4. dubna 2023, který více než zdvojnásobil pozemní hranici aliance s Ruskem.

Základní údaje

  • Hlavní město: Helsinky
  • Světadíl: Evropa
  • Počet obyvatel: 5 652 881
  • Rozloha: 338 478 km²
  • Úřední jazyk: finština; švédština
  • Měna: euro
  • Hlava státu: Alexander Stubb
  • Kód ISO: FI
  • Vznik: 6. 12. 1917

Geografie a základní údaje

Finsko leží v severní Evropě a svou rozlohou 338 478 km² patří k největším státům kontinentu. Hlavním městem je Helsinky. Úředními jazyky jsou finština a švédština, platidlem euro. Hlavou státu je prezident Alexander Stubb.

Nejdelším úsekem státní hranice je hranice s Ruskem, která měří 1 340 kilometrů. Žádný jiný člen Evropské unie ani NATO nemá s Ruskem delší pozemní hranici.

Dějiny: od vyhlášení nezávislosti po zimní válku

Finsko vyhlásilo nezávislost 6. prosince 1917. Sotva o několik týdnů později, 27. ledna 1918, propukla občanská válka mezi socialistickými Rudými a konzervativními Bílými. Skončila v květnu 1918 vítězstvím Bílých.

30. listopadu 1939 zaútočil Sovětský svaz na Finsko a vypukla zimní válka. Skončila Moskevskou mírovou smlouvou 13. března 1940, na jejímž základě připadla jihovýchodní část Finska Sovětskému svazu.

Průkopnictví v rovnosti pohlaví

Roku 1906 se Finsko stalo prvním státem v Evropě, který přiznal ženám volební právo, a zároveň prvním na světě, který umožnil všem ženám kandidovat ve volbách do parlamentu. V prvních volbách roku 1907 pak bylo zvoleno 19 žen.

Vstup do Evropské unie

V říjnu 1994 proběhlo v Finsku referendum o vstupu do Evropské unie, v němž 57 % voličů schválilo členství. Finsko se stalo členem EU 1. ledna 1995.

Politický systém

Finsko je parlamentní republika. Zákonodárnou moc drží dvousetčlenný parlament zvaný Eduskunta; předseda vlády musí mít jeho důvěru, aby mohl zůstat v úřadu. Od června 2023 vede čtyřkoaliční vládu premiér Petteri Orpo z Národní koaliční strany; koalice ovládá 108 ze 200 parlamentních křesel.

V červenci 2024 přijal finský parlament legislativu, která za určitých podmínek umožňuje pohraničním strážím dočasně zablokovat vstup většiny migrantů a odmítnout žádosti o azyl, pokud vláda pojme podezření, že cizí stát využívá migraci jako nástroj ohrožení finské bezpečnosti.

Bezpečnost a obrana

Finsko podalo přihlášku do NATO 18. května 2022 v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu a členství získalo 4. dubna 2023 jako 31. člen aliance. Vstupem Finska se pozemní hranice NATO s Ruskem více než zdvojnásobila.

V dubnu 2025 Finsko oznámilo záměr vystoupit z Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny a premiér Orpo se zavázal zvýšit výdaje na obranu na nejméně 3 % HDP do roku 2029. Výdaje na obranu dosáhly v roce 2025 hodnoty 2,8 % HDP, což odpovídá přibližně 8,1 miliardám USD, tedy výrazně nad minimem NATO 2 %, jak v dubnu 2026 potvrdil SIPRI.

Hospodářství

Podle revidovaných předběžných dat Statistiky Finsko klesl objem HDP v roce 2024 o 0,1 % a schodek veřejných financí vzrostl na téměř 12,5 miliardy EUR.

Lesní průmysl zůstává důležitým vývozním odvětvím. V roce 2024 dosáhla hodnota exportu lesního průmyslu přibližně 12 miliard EUR, což představovalo 17 % celkového vývozu zboží. Nejcennější produktovou skupinou byl karton s hodnotou vývozu 3,3 miliardy EUR.

Obyvatelstvo a jazyky

Ke konci roku 2024 žilo ve Finsku 610 148 osob, jejichž mateřským jazykem byl jiný jazyk než finština nebo švédština, včetně více než 100 000 mluvčích ruštiny.

Zajímavosti

  • V říjnu 1991 zveřejnil Linus Torvalds, tehdy student Helsinské univerzity, open-source operační systém Linux. Linuxové jádro dnes pohání Android i Chrome OS. (icann.org)
  • Ve Finsku je přibližně 3,3 milionu saun pro obyvatelstvo čítající kolem 5,5 milionu lidí, tedy zhruba jedna sauna na každé dva obyvatele. Téměř 90 % Finů navštíví saunu alespoň jednou týdně. (unric.org)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31