Maxmilián I. Mexický

Maxmilián I. Mexický se narodil 6. července 1832 v zámku Schönbrunn jako Ferdinand Maxmilián Josef Maria von Habsburg Lothringen, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. Vládl jako mexický císař, do úřadu ho s podporou francouzské armády a mexických konzervativců dosadil Napoleon III. aby legitimizoval francouzský vliv v zemi. Předtím velel rakouskému císařskému námořnictvu a byl rakouským místokrálem Lombardsko-Benátska. Vedle politiky se věnoval i botanice. Jeho vláda skončila 19. června 1867 popravou zastřelením na Cerro de las Campanas u Querétara.

Základní údaje

Narození: 6. 7. 1832
Místo narození: Schönbrunn
Úmrtí: 19. 6. 1867
Místo úmrtí: Santiago de Querétaro
Země: Rakouské císařství; druhé Mexické císařství
Povolání: politik; botanik
Ocenění: rytíř Řádu zlatého rouna; Řád sv. Anny 1. třídy; Řád bílého orla; Řád sv. Stanislava 1. třídy

Rakouská léta

Maxmilián velel rakouskému císařskému námořnictvu, než byl zvolen mexickým císařem. V jeho funkci velitele vzniklo i rozhodnutí vyslat fregatu SMS Novara na první obeplutí světa rakouskou válečnou lodí, expedice trvala od 30. dubna 1857 do 30. srpna 1859.

Od 6. září 1857 byl rakouským místokrálem Lombardsko-Benátska. Nacionalistické nepokoje v regionu vedly Františka Josefa I. k tomu, že ho z postu v roce 1859 odvolal.

27. července 1857 se Maxmilián oženil s belgickou princeznou Charlottou. Dal postavit zámek Miramare u Terstu, do dokončené rezidence se nastěhoval v roce 1860.

Za svou kariéru obdržel řád Zlatého rouna, řád svaté Anny první třídy, Řád bílé orlice a Řád svatého Stanislava první třídy. Jeho povolání bylo v záznamech vedeno jako politik a botanik.

Mexický trůn

10. dubna 1864 se Maxmilián prohlásil mexickým císařem s podporou francouzské armády a mexických konzervativců, kteří stáli proti liberální vládě Benita Juáreze. Plán dosadit ho jako panovníka s loutkovou funkcí prosazoval Napoleon III. který tak chtěl ve zemi legitimizovat francouzský vliv.

Přestože ho dosadili konzervativci, Maxmilián prosazoval liberální reformy: omezil pracovní dobu, zrušil dětskou práci, zrušil dluhy, které vázaly dělníky k hacendám, a vrátil společnou půdu indiánským vesnicím. Z lásky k umění podporoval rozvoj muzeí, knihoven a divadel v Mexiku.

Podle takzvaného Černého dekretu bylo v březnu 1866 popraveno 623 lidí a v dubnu 1866 dalších 470 lidí.

Pád a poprava

Do února 1867 byl Maxmilián donucen ustoupit do Santiaga de Querétaro, kde ho obklíčily republikánské jednotky generála Mariana Escobeda.

Byl zajat spolu se svými generály Miguelem Miramónem a Tomásem Mejíou. Vojenský tribunál ho 12. června 1867 soudil podle zákona z roku 1862 z dob Juárezovy vlády, namířeného proti spolupracovníkům francouzské intervence.

19. června 1867 byli Maxmilián, Miramón a Mejía popraveni zastřelením na Cerro de las Campanas (Hora zvonů) u Querétara. Jeho poslední slova měla ve španělštině znít: Odpouštím všem a žádám všechny, aby odpustili mně.

Zdroje údajů

Kde se o něm píše

Maximilián Habsburský: popraven na Kopci zvonů za cizí politickou hru 6 listopadu 2026

Údaje aktualizovány: 2026-11-05