Adam Kučera 
Dva výstřely na Mayerlingu Ráno 30. ledna 1889 našli komorník Loschek a jeho lovecký společník hrabě Joseph Hoyos v loveckém zámečku Mayerling ve Vídeňském lese, asi 26,6 kilometru jihozápadně od Vídně, dvě mrtvá těla. Patřila korunnímu princi Rudolfu Habsburskému a sedmnáctileté baronce Mary Vetserové. Rudolfovi bylo třicet let. Byl jediným synem císaře Františka Josefa I. … Číst dál
Neděle u Latinského mostu 28. června 1914, v neděli, přijeli do Sarajeva na oficiální návštěvu následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand a jeho žena Žofie Chotková, vévodkyně z Hohenbergu. Kolona automobilů jela po Apel nábřeží, tehdy součásti Rakouska-Uherska, dnes je to Sarajevo v Bosně a Hercegovině. Dopoledne někdo na kolonu hodil bombu. Výbuch podle odhadu zranil … Číst dál
Dopis z roku 1948 Václav R. přežil Terezín. Deportovali ho tam v roce 1944, osvobodili v květnu 1945. O tři roky později píše žádost pražským úřadům: chce, aby ho vyškrtli z „cikánské evidence“, kterou Československo zavedlo v roce 1947, a aby zrušili jeho evidenční kartu. „Cikán“ bylo tehdy úřední označení pro různorodou skupinu lidí, mezi … Číst dál
Žádost, která nesměla chybět ve spisu V květnu 1945 vyšel Václav R. z Terezína (Theresienstadt), kam ho rok předtím deportovali. Válka skončila, tábor byl osvobozený, on byl volný. O tři roky později, v roce 1948, píše žádost pražským úřadům. Chce, aby ho vyškrtly ze „seznamu Cikánů“. Ten seznam zavedlo Československo v roce 1947, dva roky … Číst dál
Kavárna, 3. dubna 1897 Ve vídeňské kavárně se 3. dubna 1897 sešlo devatenáct umělců a založili vlastní spolek, Vereinigung Bildender Künstler Österreichs (Spolek výtvarných umělců Rakouska). V čele stál Gustav Klimt, tehdy už malíř s dvorními zakázkami, tedy člověk, který měl co ztratit. Za viceprezidenta zvolili Carla Molla, čestným prezidentem se stal pětaosmdesátiletý Rudolf von … Číst dál
Rok 1526: dvůr hledá útočiště na severu V roce 1526 nastoupil Ferdinand I. Habsburský na český, uherský a chorvatský trůn. Habsburkové od té chvíle používali Prahu jako útočiště, kdykoli osmanská vojska tlačila na uherské pohraničí. Uhry se staly nárazníkovým pásmem mezi dvěma říšemi, zatímco Praha ležela bezpečněji, uvnitř hranic Svaté říše římské. Přesun rezidenčních funkcí … Číst dál
Ráno bez varování 1. listopadu 1755 byl svátek Všech svatých a ranní mše přitáhly do kostelů naprostou většinu obyvatel Lisabonu. Město čítalo tehdy odhadem 250 000 až 275 000 lidí. Kolem 9:40 přišel první otřes. Po prvním otřesu přišel druhý a pak třetí. Tři série otřesů se vystřídaly přibližně za deset minut; druhá z nich … Číst dál
Noc, pole, brána Večer 22. června 1635 vyšel obuvník Hans Heberle z Neenstettenu na jih. Šel se ženou a třemi malými dětmi, záměrně se vyhýbal cestám. Vesnice a silnice mohly být obsazeny císařskými vojáky, kteří v okolí drancovali. Rodina proto přecházela polem, živými ploty a příkopy, celkem dvacet kilometrů otevřeným terénem. Brány Ulmu, tehdy svobodného … Číst dál
Loď pro mrtvé 17. dubna 1912, dva dny po potopení Titaniku, vyplula z Halifaxu v Nové Skotii kabelová loď CS MacKay-Bennett. Na palubu naložili přibližně sto dřevěných rakví, sto tun ledu a veškeré balzamovací zásoby, které se tehdy v Halifaxu daly sehnat. K tomu přidali dvanáct tun železných tyčí. Ty poslední sloužily k potopení těl, … Číst dál
Stalingrad před bombami V létě 1942 byl Stalingrad průmyslové město na západním břehu Volhy s odhadovanými 445 000 až 500 000 obyvateli. Továrny vyráběly, mimo jiné tanky. Školy fungovaly. Lidé bydleli ve svých bytech a obstarávali si každodenní záležitosti jako v jakémkoli jiném sovětském městě. Třináctiletá Marie Čuprinová tam žila s matkou, která pracovala jako … Číst dál